SŽDC se dopustila přestupku, když rozdělila předmět jedné nadlimitní veřejné zakázky, kterým bylo zpracování studií týkajících se výstavby nové vysokorychlostní železniční tratě, na veřejnou zakázku „Nová trať Litoměřice – Ústí nad Labem – st. hranice SRN“ a veřejnou zakázku „Inženýrsko-environmentální analýza nového železničního spojení Lovosice – Drážďany na území ČR“, které zadala coby podlimitní sektorové zakázky bez provedení zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách.

Úřad dospěl v rámci správního řízení k závěru, že předměty šetřených veřejných zakázek na zpracování studií týkajících se výstavby nové vysokorychlostní železniční tratě vykazují úzkou časovou, místní a věcnou souvislost. Jednalo se tak o jednu veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá součtu předpokládaných hodnot obou zadavatelem zadaných veřejných zakázek. Zadavatel tak měl povinnost tuto veřejnou zakázku zadat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Namísto toho zadavatel rozdělením veřejné zakázky uměle snížil její předpokládanou hodnotu pod limity stanovené zákonem, přičemž skutečnost, že při zadávání nepostupoval dle zákona, mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.