Zrušena byla pouze část § 3a písm. a) tohoto zákona, který obsahuje ustanovení o tom, že výše veškerých peněžních plnění dodavatele nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění.

Ústavní soud konstatoval, že vymezení zákazu zneužití tržní síly za použití obratového kritéria ve výši 5 miliard korun je v souladu s požadavky určitosti a předvídatelnosti zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Současně soud shledal, že účel zákona, tedy odstranění některých praktik používaných obchodními řetězci vůči dodavatelům, kteří jsou ve slabším postavení, je legitimním důvodem pro omezení práva na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny.

V souladu s ústavním pořádkem je též zvolené obratové kritérium ve výši 5 miliard korun, neboť podle Ústavního soudu představuje jednoznačný a předvídatelný způsob určení odběratele disponujícího významnou tržní silou. Přezkumem ústavnosti prošla rovněž výše pokut, které je za porušení zákona možno uložit, či oprávnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provádět sektorová šetření a některé vyšetřovací pravomoci ÚOHS.

Výhrady měl Ústavní soud pouze vůči části výše zmíněného § 3a písm. a), který dle nálezu nutí strany dodavatelsko-odběratelského vztahu k sjednání ohraničení výše veškerého peněžního plnění dodavatele za související služby odběratele pevnou částkou, jejíž maximální výši je předem nepředvídatelná, a ustanovení je proto v rozporu s právem na podnikání. Na probíhající správní řízení ÚOHS nebude mít zrušení ustanovení o 3% hranici plateb výrazné dopady.