Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že novela zákona o ochraně spotřebitele řádně neupravuje, resp. ponechává na výkladu, plnění informační povinnosti provozovatele registru vůči spotřebiteli, a to mimo jiné vzhledem ke skutečnosti, že § 20z za povolené zpracování osobních údajů upravuje rovněž tvorbu modelů, které vyhodnocují pravděpodobnost podvodného jednání, tedy nové zpracování osobních údajů, v podstatě profilování osob.

Úřad pro ochranu osobních údajů chápe potřebu poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů vzájemně se informovat o úvěruschopnosti spotřebitelů, ze své kontrolní činnosti má však zjištění o tom, že se v nebankovních registrech vyskytují neoprávněné zápisy, o nichž se klienti dozvědí například až ve chvíli žádosti o hypotéku u banky.

Úřad upozorňuje na princip, že žádné rozhodnutí, jehož důsledkem je zásah do právních a právem chráněných zájmů kohokoliv, nelze učinit výlučně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů (§ 11 odst. 6 věta první zákona o ochraně osobních údajů). Vzhledem k uvedenému je Úřad přesvědčen, že spotřebitel má být provozovatelem registru, který je současně správcem osobních údajů, informován ve chvíli skutečného zápisu do registru. Pouhé předchozí varování o možnosti zápisu ve všeobecných obchodních podmínkách poskytovatele spotřebitelských úvěrů je nedostatečné.

Přesným nastavením povinnosti pro registry, aby bezodkladně o zápisu informovaly spotřebitele, umožňuje ochránit spotřebitele před tím, aby o něm byl vytvořen model, zpřístupněný všem subjektům sdruženým v registru, aniž by o tom sám věděl a měl možnost se bránit. Lze doplnit, že konkrétní finanční instituce nemusí klientovi zdůvodňovat příčinu neposkytnutí hypotéky. V konkrétním případě tak bylo kontrolou Úřadu zjištěno, že klientovi propadla již zaplacená finanční záloha realitnímu makléři z důvodu neposkytnutí hypotéky kvůli vedení v nebankovním registru pro marginální nedoplatek ve výši několika desítek korun.

Z tohoto důvodu se Úřad přiklání k názoru, že při schvalování návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, aktuálně projednávaném v poslanecké sněmovně, by mělo dojít ke zrušení § 20z zákona o ochraně spotřebitele tak, aby věc byla řádně upravena zákonem o spotřebitelském úvěru, kam svým obsahem patří. Úzce totiž souvisí s poskytováním spotřebitelského úvěru (zejména posouzením úvěruschopnosti spotřebitele), nikoli ochranou spotřebitele. Úřad tímto sleduje obecné požadavky, které každý zákon musí respektovat, což je určitost, přesnost a srozumitelnost pro adresáta právní úpravy.