ÚSTR: Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku

25.12.2015 19:42 | Zprávy

Na konferenci „Historie versus propaganda“ diskutovali historici, badatelé a novináři z Ruska, Polska, Ukrajiny i České republiky.

ÚSTR: Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? A jak využívá propagandu a manipulaci s vlastní historií současné Rusko? Na tyto otázky hledali odpovědi účastníci mezinárodní konference „Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku“, kterou ve dnech 9. – 10. prosince organizoval Ústav pro studium totalitních režimů ve Velkopřevorském paláci v Praze.

Během úvodního panelu ve středu 9. prosince vystoupili ruský historik Andrej Zubov a jeho kolega ze sdružení Memorial Alexandr Daniel. Čtvrteční program byl zahájen panelem o vzdělávání, na němž vystoupili Alicja Gluza z polského střediska Karta, Robert Latypov z permského oddělení sdružení Memorial, Nikita Lomakin z moskevského Memorialu a Tereza Vávrová z české organizace Antikomplex. Debatovali mimo jiné o své předchozí práci, jejímž výsledkem je výstava „Různé války“ o pohledu na 2. světovou válku v učebnicích Ruska, Litvy, Česka, Polska Německa a Itálie. Tato výstava byla zahájena během konference.

V následujícím panelu debatovali o propagandě v médiích Ruslan Dejničenko z ukrajinského sdružení Stop Fake, korespondent ruského listu Nězavisimaja Gazeta Pavel Kanygin a ředitelka ruské sekce Rádia Svoboda Irina Lagunina.

V následující části věnované lokálním sporům v Rusku vystoupil ředitel moskevského Centra Sacharova Sergej Lukaševskij na téma stigmatizujícího statutu zahraničních agentů, které v Rusku dostávají mnohé nezávislé instituce. Taťána Kursina z původního muzea Perm-36 hovořila o historii tohoto unikátního muzea zbudovaného z bývalého pracovního tábora a také o tom, jak místní administrativa muzeum odebrala jeho zakladatelům, změnila expozici a původní provozovatele začala vláčet po soudech. Alexej Babij, představitel sdružení Memorial v sibiřském Krasnojarsku, přiblížil problematiku pokusů postavit v Rusku nové památníky Stalina a způsoby, jak takovým pokusům čelit. Irina Flige z petrohradského Memorialu představila případ památníku obětem represí na Soloveckých ostrovech, který byl v roce 2013 neznámo kým odstraněn. Pohled českého státu na vyrovnávání se s vlastní minulostí pak v rámci tohoto panelu přiblížili předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR Karel Schwarzenberg a poslanec Jiří Junek.

Na závěrečném panelu, který hledal podstatu nové ruské identity, vystoupil opět Alexandr Daniel z petrohradského Memorialu, polský politolog Włodzimierz Marciniak a Maria Sereda z pražského Centra občanské společnosti. V rámci konference byla zveřejněna také Výzva českých historiků na podporu svobodného a kritického zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku, kterou svými podpisy podpořili také další účastníci konference.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

předseda

Dobrý den, co vím, tak Vy jste Hřiba za předsedu nechtěla. Je nějaká možnost, jak ho můžete ve straně odvolat? Nemyslíte, že ji svými skandály, ale i neschopností řešit problémy s dopravou v Praze jen poškozuje? A nemyslíte, že to, že už není předsedou Bartoš může mít pro stranu fatální důsledky? On...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MŠMT: Dlouhodobý záměr vzdělávání se daří úspěšně naplňovat

11:27 MŠMT: Dlouhodobý záměr vzdělávání se daří úspěšně naplňovat

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023-2027 má za sebou rok …