Z tohoto počtu 62 236 ošetřených cizinců (53 %) pocházelo ze zemí Evropské unie. Nejčastěji byli ošetřeni pacienti ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska a Německa. Nejčastěji cizinci využívali platbu za ošetření v hotovosti, popř. prostřednictvím zahraničního zdravotního pojištění. Ke konci sledovaného období činily pohledávky po lhůtě splatnosti za neuhrazenou zdravotní péči o cizince 28 mil. Kč.

Údaje pro tuto Aktuální informaci pocházejí ze sběru ročního výkazu V (MZ) 1-01 (dále jen V1) o čerpání zdravotní péče cizinci za rok 2017. Zpravodajskými jednotkami jsou vybraní poskytovatelé lůžkové péče, a to jak poskytovatelé akutní lůžkové péče (DRZAR 101 – fakultní nemocnice, 102 – nemocnice), tak péče následné (DRZAR 105 – nemocnice následné péče). Předmětem sběru dat jsou informace o cizincích a nákladech, bez ohledu na to, zda cizinci čerpali u těchto poskytovatelů zdravotní služby formou ambulantní, jednodenní nebo lůžkové péče. Z celkového počtu 193 zpravodajských jednotek 2 poskytovatelé výkaz neodevzdali. Používané názvy národů v této stati nejsou označením národnosti, ale státní příslušnosti k danému státu. Výkaz V1 nesleduje cizince a náklady za poskytnuté zdravotní služby hrazené ze zákonného veřejného zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami ČR.

V roce 2017 vyhledalo lékařskou péči u poskytovatelů lůžkové péče celkem 117 287 cizinců, z tohoto počtu bylo 62 236 osob (53 %) ze zemí Evropské unie. Z pohledu územního rozložení bylo nejvíce cizinců ošetřeno v nemocnicích v Praze, a to 74 115
osob. Na dalších místech v počtu ošetřených cizinců jsou kraje Jihomoravský (25 087), Plzeňský (12 219), Moravskoslezský (10 428), Karlovarský (8 795) a Středočeský (8 538).

Nejčastěji ošetřovanými cizinci byli v roce 2017 občané Slovenské republiky, kterých bylo 27 925. Následuje kategorie „ostatní“ s16 693 osobami bez určení státní příslušnosti, dále Ukrajinci (14 401), Rusové (8 303), ostatní země EU (6 861) a Vietnamci (5 864).

Zdravotní péče poskytnutá cizincům si v roce 2017 vyžádala náklady v celkové výši 931,4 mil. Kč, z toho 63,4 % (590,4 mil. Kč) představovaly náklady na pacienty z EU.

Nejvyšší náklady byly vynaloženy za občany Slovenska (308,3 mil. Kč), Ukrajiny (94,7 mil. Kč) a Německa (75,4 mil. Kč). Nezaplacené pohledávky po lhůtě splatnosti za zdravotní péči poskytnutou cizincům činily k 31. 12. 2017 celkem 28,1 mil. Kč, což
představuje 3 % celkových nákladů za zdravotní péči o cizince. U cizinců ze zemí EU nebylo ve lhůtě splatnosti uhrazeno 11,5 mil. Kč (1,9 %) a u cizinců ze zemí mimo EU představovaly pohledávky po lhůtě splatnosti celkem 16,6 mil. Kč (4,9 %).

V rámci úhrad zdravotní péče poskytnuté cizincům tvořila v roce 2017 nejvyšší podíl platba ze zahraničního pojištění, kterou využilo sice pouze 25,5 % pacientů, tj. 29,9 tis. osob, ale v hodnotovém vyjádření činil podíl zahraničního pojištění 37,3 % objemu úhrad (347,1 mil. Kč). Z hlediska počtu osob byly náklady nejčastěji hrazeny v hotovosti, a to v případě 45,4 % pacientů (53,2 tis. osob). Platba hotově tvořila celkem sumu 320 mil. Kč, což bylo 34,4 % celkových nákladů za cizince. Třetím nejčastějším zdrojem úhrad bylo využití smluvního pojištění v ČR, což se týkalo 27,5 tis. osob (23,4 %) v celkové hodnotě 206,3 mil. Kč (22,1 %). Podíl pacientů ze zemí EU, kterým byla poskytnuta zdravotní péče hrazená zahraničním pojištěním (možnost uplatnění zdravotního pojištění v rámci EU,

Nařízení Rady EHS 1408/71 a následné předpisy), činil na celkovém počtu pacientů z EU 41 %. Hodnota úhrad ze zahraničního pojištění za pacienty ze zemí EU však dosáhla 52,7 % celkových nákladů na pacienty z EU. Z dlouhodobého hlediska dochází k postupnému nárůstu počtu cizinců čerpajících zdravotní péči, a to o 75 % z 67 tisíc osob v roce 2005 na 117 tisíc osob v roce 2017. 

Ještě výraznější je nárůst úhrnu nákladů vynaložených za tuto zdravotní péči, a to o 1,5 násobek z 366 mil. Kč na 931 mil. Kč. Během tohoto období se také zvýšil podíl cizinců pocházejících z EU ze 48 % na 53 % a podíl na ně připadajících nákladů z necelých 50 % na více než 63 %. Vzhledem k tomu, že výše nákladů roste rychleji než počet cizinců, zvýšil se v tomto období průměrný roční náklad na jednoho cizince z EU z 5,6 tisíc Kč na 9,5 tisíc Kč a u cizinců ze zemí mimo EU z 5,3 tisíc Kč na 6,2 tisíc Kč. Je třeba si uvědomit, že obdobně jako v minulosti i v roce 2017 téměř 94 % nákladů na péči o cizince byla těmito cizinci kryta vlastními zdroji a pouze 3 p. b. (28 mil. Kč) z 5 % neuhrazených nákladů tvořily pohledávky po lhůtě splatnosti.

Zbývajících 1,2 % nákladů (10,7 mil. Kč) bylo za cizince uhrazeno státními orgány ČR. Výše nákladů za zdravotní péči o cizince za roky 2015 a 2016 byla zpětně přepočítána na základě zjištěných pochybení několika poskytovatelů v datech za
rok 2017, kteří v rozporu s metodickými pokyny výkazu uváděli částky v jednotkách a nikoliv v tisících Kč.