„Naším cílem je vždy získat z prodeje propadlého majetku co nejvíce finančních prostředků, aby poškození dostali od viníků co nejvyšší odškodné. Jsem proto velmi ráda, že se nám částku podařilo v uplynulém roce opět navýšit a odvést na účet Ministerstva spravedlnosti téměř 185 milionů korun,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení umožňuje poškozeným získat odškodnění v případech, kdy jim důsledkem spáchání trestného činu vznikla majetková škoda nebo nemajetková újma. Za tímto účelem zřídilo Ministerstvo spravedlnosti zvláštní účet u České národní banky. V roce 2020 ÚZSVM na tento speciální účet odvedl 165,8 milionu korun a o rok dříve pak 155,9 milionu korun.

Největší částka převedená na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti za rok 2021 pocházela z trestné činnosti v oblasti fotovoltaických elektráren a dosáhla výše 77,2 milionu korun. Provozovatel elektrárny spolu s dalšími spolupachateli zfalšovali dokumenty o jejím dokončení, aby získali výhodné dotované výkupní ceny produkované elektřiny.

Dále byla na speciální účet převedeno více než 8,6 milionu korun, které byly získány prodejem bytu, jenž propadl státu na základě rozhodnutí soudu za podvodné vylákání finančních prostředků od Úřadu práce ČR. Odsouzený předkládal zfalšované doklady na provozní a mzdové náklady chráněných dílen.

Dalších 5,5 milionu korun bylo zabráno společnosti, která se dopustila krácení daně z přidané hodnoty. Potrestaná společnost byla účelově zařazena do sítě firem obchodujících s barevnými kovy a hutním materiálem, které nakupovaly v jiných členských státech EU. Tato společnost byla do obchodů zařazena za účelem zakrytí skutečného původu zboží a za účelem přenesení související daňové povinnosti, přičemž sama daňovou povinnost související s pořízením zboží z jiného členského státu EU nepřiznala.

Částka 4,7 milionu korun pak byla zabrána pachateli dotačního podvodu, který chtěl neoprávněně získat prostředky ze strukturálních fondů Evropského společenství a také ze státního rozpočtu, když předložil podnikatelský záměr s řadou záměrně nepravdivých údajů, na základě kterých byly dotační prostředky schváleny.