„V letošním roce se zatím podařilo vyřešit přes 8 200 nemovitostí s neznámými vlastníky, což je rekordní počet. I nadále se zaměřujeme ve velké míře na nemovitosti, které komplikují městům a obcím jejich rozvoj. Proaktivně se ÚZSVM zaměřuje na stavby, a to speciálně na ty, kde je evidován trvalý pobyt. Úspěšně řešíme také případy, kdy je vlastník sice znám, ale jeho stavba není zapsána na žádném listu vlastnictví,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu a připomněla, že desetiletá lhůta stanovená občanským zákoníkem, během níž se mohou vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva, uběhne na konci letošního roku.

V katastru nemovitostí bylo k 1. říjnu 2023 evidováno celkem 115 779 nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 328 532 položek. Reálně se jedná o 139 752 pozemků (zejména orné půdy, lesních pozemků či luk) a 2 322 staveb, neboť jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a stejně tak jeden neidentifikovaný vlastník může být majitelem několika nemovitostí. Seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM: https://www.uzsvm.cz/seznam-nedostatecne-identifikovanych-vlastniku.

V převážné většině případů s nedostatečně identifikovanými vlastníky se jedná o již nežijící osoby a je nutné podat podnět k dodatečnému projednání dědictví. Občané se však nemusí obávat, že by taková nemovitost připadla státu v případě, kdy dědické řízení neskončí do konce roku 2023. Jen je potřebné informaci o zahájení dědického řízení sdělit místně příslušnému katastrálnímu úřadu, který tuto skutečnost zaznamená.

Nemovitosti, které nebudou mít po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka, přejdou na stát. ÚZSVM bude následně postupovat v souladu se zákonem o majetku státu, to znamená, že nemovitosti budou nejprve nabídnuty jiným státním institucím, řada nemovitostí tak bude převedena například na Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Pokud státní instituce neprojeví o majetek zájem, bude pro něj ÚZSVM hledat definitivního vlastníka mimo stát.

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky v roce 2023:

• Město Třeboň potřebovalo zrekonstruovat chodníky podél Zlaté Stoky nedaleko historického centra. Pozemek pod nimi měl však nejasného vlastníka. Město proto požádalo jindřichohradecký ÚZSVM o pomoc a úřad se pustil do pátrání. A přišlo se na to, že původní majitelka pozemku byla česká operní pěvkyně. Ve 20. letech 20. století, kdy Berlín zažíval velký kulturní rozkvět, vystupovala na tamních divadelních scénách. Po nástupu nacistů utekla se svým manželem, který byl židovského původu, zpět do Československa a v pěvecké kariéře pokračovala v Praze. V 50. letech byla hlasatelkou německé sekce Československého rozhlasu. Republiku opustila podruhé a definitivně v roce 1960, když emigrovala do Rakouska. V roce 2018 byla rozsudkem soudu prohlášena za mrtvou a žádné zákonné dědice se dohledat nepodařilo. Pozemek tedy připadl státu jako odúmrť a byl bezúplatně převeden Třeboni ve veřejném zájmu a s omezujícími podmínkami na dobu 10 let.
• ÚZSVM vypátral neznámou spolumajitelku domu a zahrady na Plzeňsku. Byla jí manželka legionáře a důstojníka československé armády, velitele vojenského zpravodajství, brigádního generála Františka Moravce, který je považován za autora operace Antropoid. Během 2. světové války žil s rodinou v exilu v Anglii, po roce 1948 se usadili v USA.
• V roce 2022 byly ostatky Františka Moravce převezeny do jeho rodné Čáslavi. ÚZSVM získal kontakt na vnučku manželů Moravcových a podal podnět k zahájení dodatečného dědického řízení. Majetky se tak mohou vrátit zpět do rukou dědiců tohoto národního hrdiny.
• ÚZSVM úspěšně vypátral majitele pozemků pod vodní nádrží Oplatil. Pozemky ve Starých Ždánicích a Stéblové jsou v katastru vedeny jako dobývací prostor a vodní nádrž. Na základě přídělových listin z let 1928 a 1929 se majitelem pozemků o celkové výměře 11 861 m2 stal pan František. ÚZSVM zapátral po archivních listinách a ve spolupráci s pracovníky Katastrálního úřadu v Pardubicích a Státního okresního archivu Pardubice zjistil, že pan František zemřel v roce 1925. Dědicem byl jeho tehdy nezletilý syn Stanislav. Na základě dohledaných informací mohl být u příslušného soudu podán podnět k zahájení dodatečného dědického řízení a momentálně se čeká na jeho dokončení.
• Kadaň bezúplatně získala od ÚZSVM zdarma malý pozemek, na kterém stojí barokní plastika z dílny Carla J. Waitzmanna. Samotnému převodu předcházelo dohledání vlastnictví pozemku zapsaného na neznámého vlastníka. ÚZSVM nalezl v archivech dokumenty dokládající, že původní pozemková parcela, ze které stávající pozemek vznikl, byla v minulosti konfiskována a dále s ní už nebylo nijak nakládáno. Šlo tedy o majetek, ke kterému byl příslušný hospodařit ÚZSVM.

Nemovitost má nedostatečně identifikovaného vlastníka v případě, že v katastru nemovitostí chybí jeden nebo více z podstatných údajů. Těmi jsou celé jméno, datum narození (rodné číslo) a kompletní adresa posledního trvalého pobytu.

Původ chyb leží nejčastěji v období let 1948 až 1989. Po 2. světové válce docházelo k obrovskému množství nových a mnohdy neúplných či chybných, zápisů do pozemkových knih. V padesátých letech byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Po několika letech se zavedly tzv. zjednodušené evidence, které jsou z pohledu dnešního práva nedostačující. Dalším zdrojem chyb, kdy se úřední zápisy rozcházely s dokumenty vlastníků, byly ruční přepisy jmen, počešťování německých jmen, foneticky nepřesně přepisovaná jména, nenahlášení změny příjmení po sňatku apod. Další významný aspekt, který k této situaci přispěl, bylo rozdělení Československa. I z této doby pochází mnohé nepřesnosti, což je zřejmé například z toho, že na česko-slovenské hranici je pásmo s nejvyšším počtem nedostatečně identifikovaných vlastníků.