Článek je součástí kampaně, na jejíž přípravu bylo vedení ÚZSVM opakovaně upozorněno již před několika měsíci. Byla zavedena řada protikorupčních opatření a výrazně posílena transparentnost. Doba parazitování na veřejných prostředcích státu i jeho majetku skončila a to se mnoha lidem nelíbí.

Generální ředitelka ÚZSVM nabízela redaktorovi Aktualne.cz osobní setkání, aby mohla vysvětlit a doložit, že tvrzení některých bývalých zaměstnanců jsou lživá. S odkazem na svoji údajnou zdravotní indispozici to odmítl. Telefonický rozhovor se měl mezi redaktorem a generální ředitelkou ÚZSVM uskutečnit dne 1. 6. 2016 v 16 hodin. I přesto byl článek již 31. 5. 2016 publikován. Takový postup považujeme za mimořádně nekorektní. Generální ředitelka ÚZSVM uvítá jakoukoliv kontrolu ze strany oprávněných osob, aby byly nepravdivé pomluvy vyvráceny.

Naprosto lživě je generální ředitelka ÚZSVM v článku spojována s veřejnou zakázkou na vybudování Centrálního registru administrativních budov (CRAB). Toto tvrzení se žádným způsobem nezakládá na pravdě a ani žádná z několika kontrol, které na CRAB byly provedeny, nic takového neuvádí. Generální ředitelka přivítá jakoukoliv další kontrolu pořízení systému CRAB, aby se opět vyjevila pravda. Toto lživé tvrzení v článku má tak za cíl pouze dehonestovat osobu generální ředitelky ÚZSVM.

Ve srovnání s předchozím obdobím na ÚZSVM v roce 2015 neproběhla a ani v letošním roce neprobíhá žádná mimořádná fluktuace zaměstnanců. Co se týče odchodů několika zaměstnanců, kteří posílají různé anonymní  i podepsané dopisy, v naprosté většině případů jsou to osoby spojené s bývalými vedeními a u nichž generální ředitelka (ještě před jejich rozhodnutím o odchodu z úřadu) obdržela od jejich nadřízených návrhy na odvolání, neprodloužení pracovní smlouvy nebo ukončení pracovního poměru. Je bohužel smutným faktem, že až po odchodu těchto zaměstnanců byla ze strany jejich nástupců nalezena i profesní selhání, která vysvětlují jejich dobrovolné rozhodnutí odejít z úřadu. Že si svá profesní selhání nechtějí připustit a místo toho píší často anonymní, málokdy podepsané vykonstruované dopisy, které posílají mimo jiné i do médií, považujeme za mimořádně nekorektní. Dopisy obsahují zcela nepravdivé informace, případně informace svědčící o fatální neodbornosti, neznalosti chodu úřadu i jeho agend. Proti takovým smyšleným dopisům se bohužel poměrně těžko brání.

Důvodem, který zaměstnanci v řadě případů při odchodu uváděli, je i několikanásobně vyšší finanční nabídka ze soukromého sektoru. Tento problém je při existenci tabulkových platů přítomen v celé státní správě. Dalším častým uváděným důvodem byla v roce 2015 účinnost zákona o státní službě, kdy někteří zaměstnanci preferovali přechod do režimu státní služby před 30. 6. 2015. ÚZSVM nespadá do působnosti zákona o státní službě, proto někteří zaměstnanci dobrovolně přešli na úřady, které do režimu zákona spadají. Je třeba rovněž zdůraznit, že v roce 2014 proběhly tři velké organizační změny během půl roku (poslední, naprosto zásadní, která měla dopad na rušení řady útvarů, proběhla k 1. 11. 2014). Dále byl k 27. 1. 2015 odvolán bývalý generální ředitel, je proto logické, že spolu s ním v roce 2015 ÚZSVM opustilo několik „jeho“ zaměstnanců. Přičítat tyto odchody stávající generální ředitelce ÚZSVM je proto nekorektní.

Zavádějící je rovněž informace o prý „již čtvrtém“ řediteli informatiky. Realita je taková, že jmenovaní ředitelé odboru Projektového řízení a informatiky byli od roku 2015 pouze dva, z toho jeden byl ještě před nástupem současné generální ředitelky ÚZSVM v dlouhodobé pracovní neschopnosti a druhý je ten současný. V mezidobí šlo o dočasné pověření výkonem funkce jiného zaměstnance ÚZSVM. To, že někteří zaměstnanci odešli ve zkušební době, je běžnou záležitostí v soukromé i veřejné sféře. Právě účelem zkušební doby je, aby zaměstnanec zjistil, zda mu práce vyhovuje a rovněž aby zaměstnavatel poznal kvality zaměstnance. Vydávat zrušení pracovního poměru ve zkušební době za důkaz toho, že „lidé z úřadu utíkají“ je nekorektní a účelové. Totéž platí u pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou. Je na svobodném rozhodnutí zaměstnance i zaměstnavatele, zda bude po uplynutí sjednané doby pracovní poměr prodloužen či nikoliv.

Redaktor Aktualne.cz se dotazoval na konkrétní bývalé zaměstnance. To, že má autor článku dle svého sdělení k dispozici jakýsi neveřejný seznam lidí, kteří odešli z ÚZSVM, je jasným důkazem kampaně (nyní již i mediální), která je proti současnému vedení ÚZSVM vedena. Současné vedení totiž odmítá nekalé praktiky a důsledně trvá na dodržování transparentnosti a zákonných postupů.

ÚZSVM musí respektovat zákon na ochranu osobních údajů, zákoník práce a další předpisy, proto nemůže bez souhlasu bývalých zaměstnanců zveřejňovat konkrétní informace, které se jich týkají. Pokud bychom takový souhlas obdrželi, jsme připraveni veškeré informace poskytnout. Bez souhlasu můžeme uvést pouze obecné informace bez přiřazení k jednotlivým bývalým zaměstnancům.

Obecné informace k působení některých bývalých zaměstnanců:

· v řízeném útvaru byly duplicitní informační systémy a informační systémy, které nebyly vůbec naplněny daty. S ohledem na závěry mimořádné kontroly, která dospěla k porušení rozpočtové kázně ve výši 44 mil. Kč, bylo v roce 2016 podáno trestní oznámení. Přičemž částky, které byly za nevyužívaný IT systém vypláceny, byly ze strany příkazce podepisovány i dotyčnou osobou

· upozornění personálního odboru na dodržování zákonné povinnosti dle § 17 zákona č. 201/2002 Sb. (zaměstnanec ÚZSVM nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost), neboť bylo zjištěno, že v době, kdy dotyčný zastával vedoucí pozici na ÚZSVM, tak měl souběžně více než měsíc sjednánu dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele. Přitom při nástupu podepsal čestné prohlášení o dodržování citovaného zákona

· uvádění nepravdivých informací – např. že důvodem dodatku ke smlouvě (v řádu milionů korun) jsou výlučně legislativní změny

· byla zadána povinnost provedení revize smluv. Alarmující bylo zjištění, že revize byly zadávány dodavatelům a ještě více šokující byly materiály, které uváděly, že nelze očekávat výraznější úspory. Následně byly zjištěny úspory i v desítkách procent