Pracovnice ÚZSVM za pomoci Státního okresního archívu v Ústí nad Orlicí v poměrně krátké době zjistily potřebné údaje k osobě vlastníka pozemků. Šlo o majitelku, která se narodila v polovině 19. století v roce 1858 a zemřela v roce 1931.

ÚZSVM zjistil, že po úmrtí majitelky nebylo řízení o pozůstalosti projednáno. Proto byla nyní na Okresní soud v Ústí nad Orlicí podána žádost o dodatečné projednání dědictví. Dědicům po zemřelé majitelce, kteří soudu byli úplně neznámí, bylo podle § 128 Nesporného patentu (Císařský patent č. 208 z 9. 8. 1854) oznámeno vyhláškou, že mají právo dědit a současně byli vyzváni, aby se o dědictví přihlásili.

Protože v dané lhůtě se o pozůstalost nikdo nepřihlásil, pozemky celkové výměře 7 147 m2 připadly státu a do hospodaření je převzal ÚZSVM. Další účelné využití pozemků posoudí úřad v souladu se zákonem o majetku státu.

Problematika nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí – jedná se o nemovitosti, u kterých v katastru nemovitostí není dostatečně určitě uveden jejich vlastník. Zejména to jsou případy, kdy nemovitost vedená v katastru nemovitostí nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví) a dále nemovitosti vlastníků, kteří v katastru nemovitostí uvedeni sice jsou, ale zápis neumožňuje jejich dostatečnou identifikaci.

Seznam tzv. nedostatečně identifikovatelných vlastníků zveřejňuje ÚZSVM na svých webových stránkách na svých webových stránkách. K 1. 8. 2017 obsahuje údaje o 210 tisících nemovitostech, z toho je 203 tisíc pozemků a 6 a půl tisíc budov. Nedostatečně identifikovaných fyzických osob se v něm nachází zhruba 154 tisíc a přibližně 1 200 právnických osob. Kolem 11 tisíc položek je zapsáno na zcela neznámé vlastníky.