„Před samotným uspáním došlo ke značnému vystresování zvířat. Následná manipulace s nimi také nebyla zcela v pořádku. V podobných situacích je nahánění houfem lidí, pak na koních a následně vrtulníkem, stejně jako přemíra manipulace s již imobilizovaným zvířetem, navíc stále v přítomnosti velkého počtu lidí, to nejhorší, co lze udělat,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ten ještě předtím, než losice uhynula, organizoval ve spolupráci s odborníky zejména z České zemědělské univerzity, Ústavu biologie obratlovců AVČR a CHKO Třeboňsko odběr biologických vzorků a nasazení telemetrického obojku, aby bylo samici možno sledovat po plánovaném vypuštění na Třeboňsku.  

Z toho, že losice podle médií v podstatě nereagovala na přítomnost vrtulníku je patrné, že již před zásahem uspávací střelou byla letargická. „Je-li zvíře v porostu a nikoho včetně sebe neohrožuje, je lepší jej tam nechat v klidu, zajistit bezpečnost na přilehlých komunikacích, a vyčkat, až se samo ukáže. Případně se jej pokusit lokalizovat třeba termovizí. Pro divoká zvířata je samotné nahánění ohromný stres, pro matky s mláďaty ještě výrazně větší,“ dodává Miloslav Jirků. Je-li zvýšený stres následován imobilizací, může být u divokého zvířete prognóza špatná, což bohužel ukazuje i brněnský případ. Úhyn obou losů při odchytu je tristní zejména ve srovnání se zahraničními statistikami. Například finští veterináři považují při imobilizaci losů za nepřípustnou úmrtnost převyšující pouhá 2 procenta, tedy jednoho z dvaceti zvířat!

Chybou rovněž bylo, že se po uspání kolem losice pohybovalo velké množství lidí. „Na některých snímcích z akce bylo v okruhu několika metrů kolem zvířete možné napočítat i jedenáct osob. U zvířete by měl naopak být jen počet nezbytně nutný k manipulaci s ním. Přítomní by se měli chovat a mluvit klidně a tiše. Vše by mělo proběhnout co nejrychleji. Obecně to není známo, ale „přispaná“ zvířata ve skutečnosti nespí, nýbrž poměrně dobře vnímají dění kolem,“ popisuje Miloslav Jirků. Špatnou organizaci zásahu podle něj ukazuje i to, že zvíře nemá zakryté oči na snímcích, kdy se s ním fotí hasiči. Lidské ruce položené na citlivých místech kolem očí stresovanému zvířeti na klidu rovněž nepřidají.