Letošní celosvětový žebříček QS World University Rankings by Subject zahrnuje celkem 46 vědních oborů, z toho 38, které jsou pěstovány na Univerzitě Karlově. Náročná kritéria hodnocení univerzita splnila ve 37 případech, z toho mezi nejlepšími světovými pracovišti se umístila v 19 oborech, oproti 15 v loňském roce.

Již několik let po sobě dosahuje v tomto srovnání nejlepšího umístění obor geografie, v němž se pracoviště Univerzity Karlovy nacházejí v první stovce, mezi prvními sto padesáti světovými institucemi se umístila pracoviště ve dvou oborech: anglický jazyk a literatura a filosofie, do dvoustého místa pak v dalších osmi: farmacii a farmakologii, fyzice a astronomii, historii, lékařství, lingvistice, matematice, mediálních a komunikačních studiích a politologii a mezinárodních vztazích. Ve většině oborů si Univerzita Karlova udržela své loňské postavení, zlepšila se v anglickém jazyce a literatuře a biologii.

Z dalších českých vysokých škol se v letošním žebříčku umístily Masarykova univerzita ve čtyřech oborech, Univerzita Palackého v Olomouci ve dvou oborech, České vysoké učení technické v Praze v sedmi, Vysoké učení technické v Brně ve třech a Vysoká škola ekonomická v Praze v jednom oboru. Vedle Univerzity Karlovy z českých vysokých škol dosáhlo na prestižní prvou dvoustovku pouze České vysoké učení technické, a to v pěti oborech (z toho jeden má v prvé stovce).

Žebříček byl sestaven na základě posouzení činnosti téměř čtyř a půl tisíce vysokých škol, v žebříčku se jich objevuje více než tisíc. V jednotlivých oborech byly zveřejněny přehledy padesáti až pěti set institucí, které dosáhly nejlepších výsledků. Počet hodnocených a klasifikovaných institucí se lišil podle toho, kolik vysokých škol se daným oborem zabývá a zda splňují vstupní kritéria, jimiž například jsou vzdělávání studentů či minimální počet publikací v daném oboru. Podle toho se liší velikosti i skupina „těch nejlepších“.

Hodnoceny byly reputace vysoké školy v daném oboru mezi akademickými pracovníky a zaměstnavateli a kvalita její vědecké práce měřená prostřednictvím průměrného citačního ohlasu na jednu publikaci a H-indexu. Složení kritérií a jejich vah přitom bylo pro jednotlivé obory různé, tak aby zohlednilo jejich specifika.

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 8000 zaměstnanců, z toho více než 4600 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 50 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s více než 700 studijními obory. Univerzitu ročně absolvuje zhruba 9000 studentů. Univerzita Karlova patří mezi pět evropských univerzit, které se těší největšímu zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Podle průzkumu Reflex 2013 – 2014 Pedagogické fakulty UK vykazují absolventi UK dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyšším.