„Restaurace českého akciového pivovaru byla sice teprve v neděli oficielně otevřena, ale již v sobotu bylo tam po celý den nabito. V neděli byl proud žíznivých poutníků - možno-li ještě větší. Restaurace, jest elegantně zařízena a pozůstává z velkého a malého sálu, dále z dvou místností pro úředníky a personál z pivovaru. Veškeré místnosti pivovaru jsou elegantně jako nejlepší velkoměstské restaurace zařízeny a elektricky osvětleny. Restauratér p. Otto Němeček, bývalý vrchní číšník u arcivévody Štěpána v Praze, v Grandhotelu v Kolíně a pak správce restaurace Mayerovy (dříve Petzoldovy) a šlechtického kasina v Praze, v Celetné ulici, jest chvalně známý odborník, kuchyň i sklep jeho jsou výtečné a odporučují se všem labužníkům co nejlépe. Hosté, kteří dříve konali výlety na kovárnu a do německých hostinců ve Kněžských a Čtyřech Dvořích, do Čes. Vrbna a jiných obcí německých, dají při svých výletech zajisté přednost znamenité restauraci pana Němečka. Také v pondělí a v úterý navštívili restauraci četní hosté, kteří si restauraci velice libuji. Podél silnice, lípovým stromořadím ozdobené, sedí se to také pěkně venku ve stínu a pivečko české v parnu tím více chutná a žíznivé poutníky láká. V pondělí počalo se v zahradě se stavbou letní verandy.“

Zahradní restaurace s prostorným kuželníkem zahájila provoz v létě 1896. Pivovarská restaurace se od začátku stala útočištěm nejrůznějších českých spolků. Rušno v ní bylo i v zimě, protože vedení Českého akciového pivovaru povolilo Sokolům, aby si vedle kuželníku zřídili veřejné kluziště. Pivovar se stal po Besedě druhým významným centrem českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě se počínaje rokem 1896 konaly srazy a slavnosti českých spolků jako například Matice školské, Sokola, Obce baráčníků a jiných, které značně přispívaly k rozvoji národního uvědomění i společenského života českého obyvatelstva. Největší oblibě se těšily tzv. Matiční slavnosti, které byly od roku 1899 pořádány každoročně, zpravidla poslední neděli v červnu. Šestnáctá, a zároveň poslední Matiční slavnost, neměla šťastný konec. Byla přerušena v důsledku sarajevského atentátu a Rakousko-Uhersko stanulo na prahu první světové války. (Zdroj: I. Hajn: kniha „Budweiser Budvar (1895 – 2015)“, vydavatel: Budějovický Budvar, n. p., 2015).

Tradice pivovarských restaurací pokračuje bez přerušení dodnes

V prostorách, kde fungovala první pivovarská restaurace, je dnes „Společenský sál pana sládka“ pro 80 osob. V něm se pořádají bankety, svatební hostiny nebo firemní školení. Původní vchod z Pražské třídy je dnes již zazděný. Od 60. let byla pivovarská restaurace přemístěna do nové budovy v ulici K. Světlé. Pivnice „Formanka“ v prvním patře patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpopulárnější českobudějovické restaurace. V roce 1981 se šéfkuchařem „Formanky“ stal pan Milan Bláha. Když byla dne 24. ledna 1996 – bezmála po sto letech – pro veřejnost otevřena dnešní Pivnice Budvar, pan Bláha se v ní stal šéfkuchařem a na této pozici pracuje dodnes. Pivnice Budvar nabízí širokou nabídku jídel tradiční české kuchyně a perfektní obsluhu. Vyhlášená jsou zvláště vepřová kolena, svíčková a budvarský guláš se špekovým knedlíkem. V turistické sezóně bývá v době obědů a večeří beznadějně obsazena. Lidé často využívají Pivnici Budvar k uspořádání rodinných oslav nebo podnikových večírků.

Matiční slavnosti

Matiční slavnosti probíhaly zpravidla na několika místech najednou – v Besedě, v městských sadech a v pivovarské zahradě. Vedení akciového pivovaru si jejich konání velice považovalo, o čemž svědčí i to, že se během těchto slavností do zahrady nechalo instalovat tzv. „matiční dělo“ vyrobené v bednárně Českého akciového pivovaru. Nejednalo se o nic jiného než o mohutnou dřevěnou rouru na kolečkách, ze které, když se do ní zezadu střelilo z pistole, vyšla následně rána připomínající střelbu z děla. Pro Matiční slavnost byla jednou dokonce vyrobena i „matiční elektrická dráha“, která jezdila po kolejovém okruhu o délce asi půl kilometru. Byla napájená elektřinou z místní pivovarské elektrocentrály. Návštěvníci se pak mohli za nepatrný poplatek vozit celý den. Bylo to ještě před zavedením veřejné tramvajové dopravy v Českých Budějovicích (od 15. června 1909). Velké popularitě u návštěvníků se těšily stánky s akciovým pivem. Nepříjemná situace nastala v roce 1907, kdy se u stánků s občerstvením vytvořily až půlhodinové fronty. Od následujícího roku se pivo čepovalo již na dvaceti až třiceti místech. (Zdroj: I. Hajn: kniha „Budweiser Budvar (1895 – 2015)“, vydavatel: Budějovický Budvar, n. p., 2015).