Jedná se o bývalý církevní majetek Suverénního řádu Maltézských rytířů, který na něj neuplatnil nárok dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Součástí areálu je budova zámku, přírodně krajinářský park s pozůstatky dvou kruhových kašen, kamenný most, ohradní zeď se třemi baštami, barokní sýpka, bývalá konírna a zděná patrová budova upravená na byt správce. ÚZSVM získal celý komplex od Ministerstva zdravotnictví ČR na základě usnesení vlády České republiky, která rozhodla o změně příslušnosti hospodařit s tímto majetkem státu.

První zmínky v souvislosti s Dívčím Hradem se datují k roku 1267, kdy se zde nacházel letní hrad v držení olomouckých biskupů, kteří kolonizovali zdejší kraj. V roce 1474 byl hrad dobyt a vypálen uherským vojskem a až kolem roku 1573 byla zahájena obnova v renesančním duchu Hynkem Bruntálským z Vrbna. Stavba byla dokončena v letech 1593 – 1597 za Sedlnických z Choltic. Po Bílé hoře ho v roce 1624 získal jako konfiskát Řád německých rytířů, od něhož jej převzali v roce 1768 johanité. Koncem 19. století prošel zásadnější rekonstrukcí.

Za druhé světové války v souvislosti s osvobozovacími akcemi ostravské operace byl zámek výrazně poškozen, shořely mu střechy, krovy a stropy nad 2. patrem budovy. V roce 1957 byl opraven, došlo ke vztyčení nového krovu a k výstavbě nové střechy, byly dostavěny i dvě věže (severní). V průběhu 60. let 20. století bylo rozhodnuto z objektu vybudovat skladiště pro národní podnik Zdravotnické zásobování krizových stavů spadající pod Ministerstvo zdravotnictví, které mělo k tomuto majetku příslušnost hospodařit až do letošního roku. Objekt prošel zásadní rekonstrukcí tak, aby odpovídal požadavku skladovacích prostor.