Akce milostivé léto umožnila v letech 2021 a 2022 dlužníkům snáze se zbavit svých závazků u veřejnoprávních věřitelů. Vláda teď do Parlamentu posílá dva návrhy jednorázových zákonů, které mají v letošním roce umožnit splatit závazky i tam, kde to dosud možné nebylo. Návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů navrhuje mimořádné odpuštění vybraného příslušenství u daňových dluhů primárně v působnosti resortu Ministerstva financí či v oblasti tzv. justičních pohledávek. Návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů se týká závazků vůči okresním správám sociálního zabezpečení.

„Chceme navázat na úspěšná takzvaná milostivá léta, díky nimž se lidé mohli zbavit dluhů, které měli například u dopravních podniků a různých veřejnoprávních subjektů. Díky tomu dnešnímu rozhodnutí se lidé budou moci zbavit úroků a penále na nezaplacených daních a clech, dluhů na sociálních odvodech. To se týká třeba živnostníků, drobných zaměstnavatelů i firmem. Celkově se dá odhadnout, že v oblasti pojistného pomůžeme asi sedmi stům tisícům fyzickým osobám a dvěma stům tisícům právnickým osobám. V oblasti daní bude mít to rozhodnutí dopad zhruba na 380 000 osob. Podmínkou je zaplacení jistiny dluhu do stanoveného termínu. Tato úprava pomůže občanům zbavit se starých dluhů, státním institucím získat dosud nezaplacené daně a odvody. Je to určitě dobré a důležité opatření,“ shrnul předseda vlády Petr Fiala.

Podrobnosti o obou návrzích naleznete v tiskových zprávách Ministerstva financí ZDE a Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda také schválila novelu nařízení, kterým stanovila maximální ceny elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Změny ve schválené novele se týkají velkých firem a jejich cílem je sladit nařízení vlády s pravidly nastavenými dočasným krizovým rámcem Evropské komise.

„Dokončili jsme legislativu k zastropování cen energií pro velké firmy. Vycházíme z dočasného krizového rámce, který jsme dojednali na půdě Evropské unie během našeho předsednictví. Zastropování je na stejné úrovni, jaké u domácnosti a malých a středních firem, tedy tři koruny u plynu a šest korun u elektřiny, ale má limity v podobě absolutních stropů pro firmy podle jejich typu. Maximální výše pomoci se bude lišit podle typu firmy a energetické náročnosti,“ uvedl premiér Fiala. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Kabinet rozhodl také o dalším prodloužení režimu dočasné ochrany vnitřních hranic České republiky se Slovenskem o dalších deset dnů do 4. února 2023 včetně. „Nicméně jsme už ve fázi útlumu rozsahu těchto kontrol. Budou se jimi už zabývat pouze policisté, už nebudou nasazeni na hranici vojáci ani Celní správa a celkově ten režim bude významně mírnější,“ konstatoval předseda vlády. „Chtěl bych poděkovat všem za nasazení, za velkou aktivitu. Opatření, které jsme přijali a které jsme nějakou dobu museli držet a teď se už snad blížíme k jeho konci, měl velmi pozitivní efekt na snižování nelegální migrace. Všechny útvary pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana skutečně dělaly, co mohly,“ dodal premiér Fiala. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.

Vláda se zabývala také návrhem novely zákona o Rejstříku trestů. Hlavni navrhovanou změnou je zrušení Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu a jeho začlenění do struktury Ministerstva spravedlnosti. Důvodem k této změně je zásadní omezení agendy tohoto úřadu související s elektronizací celé agendy. Od zrušení samostatného subjektu si vláda slibuje jednak zefektivnění řízení Rejstříku trestů, ale také úsporu provozních výdajů státu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.