Částky životního a existenčního minima, které jsou zásadní pro posuzování hmotné nouze, při zjišťování nároku na některé sociální dávky, ale také třeba v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností či pro určení nezabavitelné částky v případě exekucí, se naposledy zvyšovaly k 1. dubnu 2020, a to kvůli navyšování spotřebitelských cen. Zvýšená inflace, která překračuje pětiprocentní limit stanovený zákonem o životním a existenčním minimu, je důvodem i mimořádného zvýšení o deset procent, o níž vláda rozhodla s účinností od 1. dubna. Pro státní rozpočet bude toto navýšení znamenat nárůst mandatorních výdajů o zhruba 1,8 miliardy korun. Navýšení se dotkne asi 360 000 příjemců dávek. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda na základě včera uděleného souhlasu Poslanecké sněmovny rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 31. května 23.59 hodin. V platnosti zůstanou zároveň i všechna krizová opatření, která byla v rámci nouzového stavu přijata. O prodloužení nouzového stavu vláda požádala poslance kvůli trvající migrační krizi velkého rozsahu. Opatření, která vláda přijala v právním rámci nouzového stavu, pomáhají příliv uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny a jejich následnou integraci do české společnosti efektivně zvládat.

Ministři a ministryně také na základě nouzového stavu schválili krizové opatření, které nařizuje až na přesně stanovené výjimky zastavit přijímání žádostí o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky podávaných státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky. Zároveň zamezuje duplicitním řízením u žádostí o jiné pobytové tituly u cizinců, kteří mají nárok na udělení statutu dočasné ochrany. Zastavena budou i nadále také již probíhající řízení podaná státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky na zastupitelských úřadech České republiky.

Vláda diskutovala o možnostech uvalení dalších sankcí na firmy a osoby svázané s Ruskem a Běloruskem. Ministerstvo financí připravilo obsáhlý materiál, který shrnuje možnosti sankčních opatření vlády, jejich přehled, přínosy, případná rizika a také proveditelnost. Zaměřen je především na přístup subjektů s ruskými a běloruskými vlastníky k veřejné podpoře, veřejným zakázkám a investičním pobídkám v České republice. Zabývá se i možností sestavit národní sankční seznam, který by umožnil uvalit sankce i na osoby, které nejsou uvedeny na sankčním seznamu EU. V úvahu připadá i možnost vyvlastnění majetku firem a osob, na které jsou uvaleny mezinárodní či národní sankce.