Pomoci k tomu má i schválená Národní polovodičová strategie, díky níž by se měla do roku 2029 ztrojnásobit velikost sektoru výroby polovodičů v ČR. Kabinet schválil také novelu zákona o obalech.

Nová hospodářská strategie České republiky Česko do top 10, kterou vláda schválila, určuje základní ekonomické směry politiky státu a tento dokument bude sloužit jako základní pilíř pro formování hospodářské politiky státu do roku 2040. Reaguje na výzvy, před nimiž česká ekonomika aktuálně stojí, a přináší řadu opatření s cílem dosáhnout vyššího dlouhodobě udržitelného růstu českého hospodářství založeného na konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnotě.

Název Česko do top 10 reprezentuje ambici umístit se v elitní desítce mezi zeměmi Evropské unie ve výši hrubého domácího produktu na osobu v paritě kupního standardu. Cíl strategie dosáhnout vyššího dlouhodobě udržitelného růstu českého hospodářství založeného na konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnotě bude nyní převeden do praxe formou implementačních plánů, přičemž první chce vláda schválit do konce února příštího toku. Podrobnosti nalezete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Národní polovodičová strategie, kterou vláda rovněž schválila, má za cíl ztrojnásobení velikosti polovodičového sektoru v České republice do roku 2029. V současnosti toto odvětví v České republice přímo zaměstnává přibližně 3 250 osob a generuje tržby ve výši 34,25 miliardy korun. Plánovaným ztrojnásobením výroby polovodičů Česko přispěje k závazku EU zvýšit výrobu špičkových polovodičů v Evropské unii tak, aby do roku 2030 tvořila dvacet procent hodnoty světové produkce. Tento plán EU přijala jako reakci na krizi, kterou způsobil nedostatek polovodičů v Evropě v době pandemie nemoci covid-19, která dramaticky narušila do té doby funkční výrobní řetězce navázané na jihovýchodní Asii, která je lídrem ve výrobě polovodičů. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Vláda projednala i návrh novely zákona o obalech, která počítá se zavedením zálohového systému pro plastové láhve a plechovky na nápoje. Pokud projde Parlamentem, zařadí se Česko k již 16 evropským zemím, které už systém zálohování plastových a plechových nápojových obalů zavedly. Smyslem zálohování je jednak zvýšit kvalitu plastového a kovového materiálu k recyklaci, protože nebude znečištěn jiným odpadem, a jednak snížit množství tohoto odpadu, který lidé nezodpovědně někde odhodí na ulici nebo v přírodě. Kromě zálohování novela také zařazuje pod zákon o obalech také reklamní letáky, s čímž souvisí nové povinnosti, které budou muset osoby uvádějící je na trh či do oběhu v rámci jejich likvidace plnit. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ZDE.

Vláda také vyslovila souhlas s žádostí hejtmanů Moravskoslezského a Olomouckého kraje prodloužit stav nebezpečí, vyhlášený na území těchto krajů kvůli nedávným ničivým povodním. Podle kabinetu je prodloužení stavu nebezpečí nezbytné pro pokračování efektivní likvidace následků povodní, protože mimo jiné umožní i nadále využívat vojáky Armády ČR a příslušníky dalších složek při nezbytných likvidačních pracích a obnově postiženého území. Prodloužení se týká území osmi obcí v Moravskoslezském kraji – Bohumína, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravař, Krnova, Opavy a Ostravy, kde bude platit nejdéle do 13. listopadu 2024, a dvou obcí v Olomouckém kraji, Jeseníku a Šumperka, kde bude platit do 15 hodin dne 12. listopadu 2024.

Kabinet Petra Fialy se v souvislosti s nedávnými povodněmi zabýval také návrhem Ministerstva pro místní rozvoj na spuštění nových dotačních programů na pomoc s financováním odstraňování následků této živelní pohromy. Ministerstvo chce spustit dotačně úvěrový program pracovně nazvaný ŽIVEL 3 na podporu rekonstrukce povodněmi poškozených obydlí či výstavbu nových a připravuje i program nazvaný ŽIVEL 4, jehož prostřednictvím by mohly samosprávy a jejich příspěvkové organizace získat peníze na zajištění kapacit pro nouzové ubytování osob a zajištění nouzových kapacit pro realizaci vzdělávacích potřeb a obdobných aktivit. Programy mají doplnit stávající dotační tituly využívané při podobných živelních pohromách, což jsou ŽIVEL 1 určený pro obnovu území, kde byl vyhlášen krizový stav, a ŽIVEL 2, který je určen pro obnovu území, kde nebyl vyhlášen krizový stav, přičemž alokace na tento program už byla v reakci na zářijové povodně navýšena z původních 200 na 800 milionů korun. Novými programy se bude zabývat také pracovní skupina pro řešení povodňových škod.

Zároveň vláda na základě aktuální situace se stavem odstraňování následků povodní rozhodla, že prodlouží termín, do kterého mohou krizové štáby dotčených krajů a další oprávněné subjekty žádat o materiální pomoc ze státních hmotných rezerv, až do 31. března 2025. Původní usnesení vlády počítalo s ukončením pomoci k 31. říjnu. Správa státních hmotných rezerv už do 1. října bezplatně uvolnila pro Policii ČR a Hasičský záchranný sbor pomáhající s odstraňováním následků povodní pohonné hmoty za 8,93 milionu korun a postiženým obcím, krajům a dalším subjektům dodala materiál za více než 422 milionů korun.

Kabinet se seznámil také s aktuálním stavem projektu Rychlých spojení v České republice. První stavby, které jsou součástí plánu vysokorychlostních tratí, budou zahájeny už v příštím roce v úsecích Nezamyslice–Kojetín a Kojetín–Přerov. V současné době probíhá projektování tratí, které mají v budoucnu výrazně zrychlit cestování vlakem Českou republikou. V plánu je první úseky vysokorychlostní tratě zprovoznit do deseti let a celou síť napojenou na evropskou dopravní síť dokončit do roku 2050. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy ZDE.

Vláda rovněž jmenovala nového předsedu Legislativní rady vlády. S účinností od 12. října jím bude ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který v této funkci nahradí Michala Šalomouna, který k 11. říjnu na post ministra pro legislativu a předsedu Legislativní rady vlády rezignoval.

Kompletní výsledky jednání vlády dne 10. října 2024 najdete ZDE.