Už čtvrtý den bojují hasiči v národním parku České Švýcarsko s požárem lesa mimořádného rozsahu. Situací v okolí Hřenska se zabývala i vláda Petra Fialy a shodla se, že skutečný rozsah škod bude možné vyčíslit až po konečném uhašení požáru a teprve v té chvíli bude možné určit, komu a v jaké výši může stát pomoci. Občané, kteří přišli o své domovy, ale už dnes mohou na úřadech práce žádat o udělení mimořádné okamžité pomoci ve výši až 69 300 korun na osobu.

„Chtěl bych jménem vlády z tohoto místa poděkovat hasičům, policistům, vojákům, záchranářům a dobrovolníkům, všem, kteří se podílí na hašení tohoto obrovského požáru a snaží se ho v těch nesmírně těžkých podmínkách dostat pod kontrolu. Troufám si říci, že díky jejich profesionalitě a obětavé práci nedošlo k větším škodám na majetku místních lidí a podnikatelů s výjimkou několika domů, které se bohužel nepodařilo zachránit. Chtěl bych také poděkovat kolegům z Německa, Slovenska, Polska a Itálie, kteří vyšli vstříc našim požadavkům a pomáhají, respektive v příštích hodinách poskytnou pomoc českým složkám integrovaného záchranného systému,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda projednala a schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Poslanecké sněmovně navrhne zvýšit příjmy státního rozpočtu na letošní rok o 65 miliard, výdajů o 115 miliard korun, a tedy zvýšit schodek státního rozpočtu o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. I tak bude schodek o 50 miliard nižší, než kolik navrhovala předchozí vláda Andreje Babiše.

„Přepracování návrhu státního rozpočtu, který připravila minulá vláda Andreje Babiše s cílem snížit nepotřebné výdaje, zvládla naše vláda už pár měsíců po jmenování. Tehdy jsme snížili schodek, který připravovala vláda Andreje Babiše, o sto miliard korun. To jsme ani netušili, jak se nám tyto úspory budou v následujících měsících hodit,“ konstatoval předseda vlády. „Nemohli jsme vědět, že o několik týdnů později vypukne 300 kilometrů od našich hranic válka, kterou rozpoutalo Putinovo Rusko a která je vojensky namířena proti Ukrajině, ale v oblasti energií, ekonomicky a jinak vede Vladimir Putin válku proti celému západnímu světu. Tato válka má samozřejmě přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a má také dopad na státní rozpočet a to jsou dopady, se kterými ten námi původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ připomněl.

Zvýšené výdaje vláda využila především na pomoc občanům a firmám. Oproti původnímu rozpočtu se jedná o 115 miliard v letošním roce a dalších 51 miliard, které vláda plánuje vyčlenit na financování úsporného tarifu na energie v roce příštím. „Tyto peníze jdou na pomoc občanům a firmám. Připomenu jen některé výdaje: trojí valorizace penzí v letošním roce, úsporný tarif, příspěvek na dítě, snížení spotřební daně na naftu a další opatření, kterými naše vláda pomáhá snižovat dopady současné situace na občany České republiky,“ vypočítal premiér Fiala.

Podrobnosti o plánované nové struktuře státního rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o pozemních komunikacích a dalších souvisejících zákonů, jehož cílem je změnit právní subjektivitu Ředitelství silnic a dálnic ČR ze současné příspěvkové organizace Ministerstva dopravy na státní podnik. Náklady na transformaci se odhadují na 50 milionů korun, vláda si ale od změny slibuje především vyšší efektivitu činnosti ŘSD, snížení počtu externích dodavatelů a také zásadní snížení administrativní zátěže. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy ZDE.

Vláda odsouhlasila také záměr Ministerstva průmyslu a obchodu přeměnit současný areál letiště v Plzni-Líních na strategický podnikatelský park, ve kterém by mohla vyrůst mimo jiné i tzv. gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů. Málo využívaný areál letiště má výhodnou polohu a dostupnost na železniční i dálniční síť a je převážně ve vlastnictví státu. Záměr MPO počítá s demolicí současné letištní infrastruktury a s odstraněním starých ekologických zátěží, v provozu by ale měla zůstat stojánka pro činnost letecké záchranné služby, kterou odsud armáda provozuje pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Ministři a ministryně projednali také návrh na působení Armády ČR v zahraničních misích a dalších operacích na následující dva roky s výhledem na rok 2025. Počítá se zapojením české armády ve vojenských strukturách NATO a EU, v mezinárodních misích či v Silách rychlé reakce. Materiál počítá i s působením až 800 vojáků členských států NATO na českém území či s vyčleněním až čtyř milionů korun ročně na poskytnutí peněžních darů do zahraničí, které budou sloužit k financování projektů rychlého dopadu v rámci působení české armády v zahraničních operacích v letech 2023 a 2024. Podrobnosti o novém mandátu, který ještě musí schválit Parlament, naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany ZDE.

Vláda se také seznámila s informací ministryně obrany o pomoci českých stíhacích letounů s ochranou vzdušného prostoru Slovenské republiky, o kterou Slovensko Českou republiku v červnu oficiálně požádalo. Slovensko chce v blízké budoucnosti ukončit provoz ruských strojů MiG-29 a přejít na letouny F-16, ale první americké stroje mají na Slovensko dorazit až v roce 2024 a do operací budou nasazeny pravděpodobně až v roce 2025. Vzdušné síly ČR mají ochranu slovenského vzdušného prostoru zajišťovat z čáslavské základny.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.