Studie dále prokázala relativně malý zásah zranitelných skupin obyvatel (populace v seniorním věku, chronicky nemocní pacienti), které byly ochráněny karanténními opatřeními. Studie prokázala výskyt pozitivity protilátek v těchto skupinách pouze 0–0,6 %. „Je to očekávatelný závěr. Ve výsledku studie se Česká republika neodlišuje od zjištění, která jsou předběžně známa z okolních zemí. Nejsme žádná výjimka. Fakt, že nemoc zatím neprostoupila populací znamená, že jsme opatření proti šíření koronaviru přijali včas. Do případných dalších vln je potřeba na toto myslet a připravit programy na ochranu zranitelných skupin obyvatel. Díky vybudovanému systému časné detekce rizik nyní můžeme pokračovat v kontrolovaném uvolňování opatření. Děkuji všem, kteří se na studii podíleli,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Infekce prošla českou populací velmi mírně, a to platí i pro nejvíce postižené oblasti Litovelska, kde počet COVID-19 pozitivních pacientů aktuálně přesahuje 700 na 100 tisíc obyvatel. Testování ve studii tyto oblasti odlišilo od ostatních oblastí, avšak ani zde nepřesáhnul podíl osob s protilátkami hodnotu 3–5 %.

Ve všech stanovených skupinách obyvatel bylo celkově zachyceno 107 osob s pozitivním testem na protilátky. Nakažení, ale nediagnostikovaní, vykázali z 51 % bezpříznakový průběh onemocnění. Studie potvrdila, že značná část onemocnění probíhá s velmi mírnými příznaky (až 70–80 %) a z toho určitý podíl (20–30 %) zcela bez příznaků. „Velmi pozitivním faktem a metodicky přínosným poznatkem je, že studie prokázala velký zájem občanů ČR o podobný typ testování,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Studie probíhala v podobném experimentálním plánu jako průzkumy prováděné ve většině zemí Evropy a kombinovala reprezentativní a náhodně nabírané populační kohorty (spolupráce ČSÚ, AV ČR a IKEM) s detailním testováním ve vybraných a různě epidemiologicky zatížených oblastech ČR. Jednalo se o Brno, Prahu, Litoměřice, Olomoucko a Litovelsko a jedna část studie byla zaměřena na chronicky nemocné lidi. Náběr respondentů byl ukončen 1. května. Zadavatelem studie bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR, realizátorem byl ÚZIS ČR a na studii participovalo téměř 20 významných akademických institucí.

„Součinnost poskytnutá Armádou ČR umožnila ve velmi krátkém čase zajistit testování, zajistit jeho bezpečnost a kvalitu. Společně s garancí odborníků, hygieniků a poskytovatelů zdravotních služeb, tak byl implementován velmi funkční model spolupráce,“ dodal ředitel Dušek.

Podíl nově diagnostikovaných neustále klesá. Denní počet vyléčených přesahuje počet nově diagnostikovaných, v současné době se již vyléčilo 47,9 % všech nakažených. Klesá i počet hospitalizovaných. Podle posledních modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky lze očekávat přibližně 8 530 potvrzených případů onemocnění do konce května. Nyní je důležité zejména sledovat denní vývoj a krátkodobé predikce, které umožní včas reagovat na změnu.

Dlouhodobě klesá podíl pozitivně zachycených pacientů, aniž by klesala denní testová kapacita – aktuální denní podíly pozitivních záchytů klesají pod 1 %. V této situaci je možné pokračovat v kontrolovaném návratu k normálnímu životu. Hlavní prioritou se stává kontrola lokálních (místních) ohnisek budoucího vzplanutí infekce.

„Ukazuje se, že již nemáme plošný problém, že by nám rostl počet pacientů v rámci celé populace, ale objevují se lokální ohniska, a to musíme řešit. Chceme proto využít úspěšný model spolupráce s Armádou ČR, která je skvělým partnerem. Díky systému sledování počtu nakažených víme, kde nastává problém. Budeme moci zacílit na toto ohnisko a přijmout zde opatření, jako například teď na Chebsku,“ dodal ministr.

Na základě epidemiologických analýz a časných rizikových signálů bude možné, pod záštitou hygieniků a místních samospráv, koncentrovat testovací kapacitu pro populace se zvýšeným rizikem. Může jít o různé kombinace odběrových stanů a mobilních odběrových týmů, nastavované flexibilně dle konkrétní lokální situace.