Dobrou zprávou je, že se pozvolna mění ekonomická struktura kraje, dochází ke změně od převahy potřeb prací středně a nízko kvalifikovaných k pracím s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň, ale u obyvatel převažuje nižší kvalifikace. Z tohoto rozporu pramení na jedné straně vysoká míra nezaměstnanosti v regionech s pracovní sílou s nižší kvalifikací, zatímco v jiných regionech se nezaměstnanost pohybuje na úrovni srovnatelné s celorepublikovou úrovní. Úbytek možností uplatnění pro nejméně kvalifikované vede k tomu, že právě tato skupina musí za prací nejvíc dojíždět.

Významným faktorem pro budoucí rozvoj kraje je převažující optimismus ve výhledu další pracovní dráhy. Naprostá většina lidí s nejvyšším vzděláním nepochybuje o svém pracovním uplatnění. Vzdělaní lidé vykonávající práce s nejvyšší přidanou hodnotou zde pro sebe vidí perspektivu a nehodlají se nikam stěhovat. Jinak to ovšem mají studenti, kteří ještě zaměstnaní nejsou. U nich je úvaha o stěhování častější. „Z toho plyne jasný úkol – udržet v kraji ty, kteří tu studují, nabídnout jim atraktivní pracovní možnosti. Pokud zde začnou úspěšně pracovat, je pravděpodobné, že zde už zůstanou,“ říká náměstek pro regionální rozvoj Zdeněk Matouš.

V oblasti životních podmínek byla nejvyšší spokojenost za uplynulých 10 let se změnami v kvalitě ovzduší, stavem infrastruktury a nabídkou sportovních a kulturních akcí. Naopak nejnižší byla s výstavbou bytů. Z toho také vyplývají očekávání od místních samospráv. Téměř polovina respondentů na prvním místě uvedla sociální politiku, následovalo zvýšení investiční aktivity a ochrana životního prostředí. Převažuje spokojenost obyvatel, nejlépe jsou hodnoceny sousedské vztahy, velmi dobře dostupnost veřejné dopravy a stav infrastruktury. U všech oblastí opět hraje důležitou roli region.

Instituce v místě bydliště jsou převážně hodnocené pozitivně, s výjimkou zdravotnictví, kde je kritizovaný nerovný přístup a úroveň.

Při hodnocení podmínek života se obyvatelé odlišují důrazem na jednotlivé dimenze. Někteří hodnotí místo bydliště podle kvality služeb, jiní podle sociálních vztahů a pro třetí typ je důležitá úroveň zdravotnictví.

Sociologický výzkum obyvatel Ústeckého kraje proběhl v březnu až květnu 2018. Velikost souboru činila 1361 respondentů, standardizované rozhovory prováděla agentura MindBridge Consulting a.s. Závěry zpracovali Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. a PhDr. Petr Balek. Realizace výzkumu je součástí plnění Rámcové smlouvy o spolupráci mezi Ústeckým krajem a UJEP, na základě které dal v posledních dvou letech kraj univerzitě 20 milionů korun. Ústecký kraj chce podobný průzkum zopakovat s odstupem při vyhodnocení Strategie rozvoje Ústeckého kraje do 2027.