Způsob šíření kůrovcové kalamity má neúprosnou logiku. Probíhá podobně jako pandemie vysoce nakažlivých chorob exponenciální řadou, při níž se při každém rojení škůdce bez zásahu lesníků vyvine z jednoho napadeného smrku populace lýkožrouta, která napadne deset dalších stromů. Při druhém rojení tak máte z jednoho kůrovcem opuštěného stromu v průměru deset a při případném třetím rojení sto nových napadených stromů. Jedinou možností, jak lesníci mohou exponenciálnímu šíření kůrovcové kalamity bránit je využití širokého spektra obranných opatření k redukci populace škůdce – klasických i otrávených lapáků, feromonových lapačů, insekticidních sítí nebo feromonem navnaděných stojících stromů (tzv. stojících lapáků). A především včasné vyhledávání napadených stromů a jejich asanace dříve, než jej nová populace lýkožrouta opustí a zaútočí na další stromy.

Vojenským lesům, jejichž lesníci se v roce 2021 potýkali s kůrovcovou kalamitou především v Brdech a Ralsku, ale také v Doupovských horách a na Šumavě, se podařilo v uplynulé sezóně snížit tzv. kalamitní základ (populace kůrovce, která potenciálně napadne lesní porosty v následujícím jarním období) o 45 procent a stlačit tím razantně křivku vývoje kůrovcové kalamity k jejímu ústupu.

„Vloni jsme především na Brdech a v Ralsku, kam dorazila hlavní vlna kalamity, nasadili rozsáhlý a pestrý systém obranných opatření a zvýšili intenzitu vyhledávání a asanace napadených stromů. Lokálně náš důsledný postup vedl k výrazným změnám v krajině, bylo to však nezbytné, abychom ochránili dominantní část těchto přírodních lokalit. Letos chceme postupovat stejným způsobem – máme nasazena obranná opatření a připraveny těžební kapacity pro jarní rojení, včetně personálních posil z jiných lesnických divizí VLS. Pokud se nám bude dařit jako vloni, věřím, že bychom mohli kůrovcovou kalamitu v Brdech a Ralsku dostat pod kontrolu,“ uvedl ředitel VLS Roman Vohradský.

Již letos plánují VLS, i přes pokračující boj s kůrovcem, objem těžeb snížit o pětinu na čísla, která nepřesáhnou jeden milion kubíků.

„V zásadě se tak těžbami již vracíme na standartní objem před nástupem kalamity. Prioritou bude také co nejrychlejší zalesnění lokalit novými druhově pestrými porosty. Kalamita výrazně změnila ráz krajiny, kde hospodaříme. Tato změna nám však paradoxně umožní daleko rychlejší přestavbu smrkových monokultur, aplikaci přírodě blízkých způsobů hospodaření a adaptaci lesů na probíhající klimatické změny,“ doplnil ředitel VLS Roman Vohradský.