Drtivou většinu sazenic vysadí letos vojenské lesy ve dvou moravských lokalitách, které byly nejvíce zasaženy klimatickou kalamitou. Přes 4,8 milionu stromků budou směřovat na obnovu lesů ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku, bezmála 5,3 milionu pak vysadí ve vojenském újezdu Březina v Drahanské vrchovině na Vyškovsku.

„Naše strategické cíle v obnově lesů jsou letos na Moravě. Chceme dokončit zalesnění po kalamitě na Libavé a naplno pokračovat v obnově Drahanské vrchoviny. Stejnou prioritu bude mít v Čechách ve čtyřech lokalitách v naší správě ochrana lesů proti šíření lýkožrouta důsledným zpracováním a asanací napadeného dříví,“ řekl ředitel VLS Petr Král.

Také letos budou ve výsadbě ve vojenských lesích převládat listnaté dřeviny a to ještě více než v minulých le-tech, především buky, duby, javory, olše a lípy, ale také další dřeviny (dub červený, jasan, habr, jilmy, osika a třešeň). Ty budou tvořit v letošní výsadbě u VLS přes šedesát procent. Dalších dvacet procent umělé obnovy pak budou reprezentovat borovice, modříny, jedle a douglasky.

„Cílem letošní obnovy lesů bude opět vznik druhově pestrých lesů. Aby na většině stanovišť byly vysazovány alespoň tři druhy dřevin, z nichž každá bude mít zastoupení alespoň 20 procent,“ vysvětlil ředitel Král.

Smrkové sazenice budou tvořit jen pětinu plánované obnovy, navíc budou často využívány jen jako takzvaná „přípravná dřevina.“

„Znamená to, že na výsadbu smrku nerezignujeme a budeme jej využívat k obnově vhodných stanovišť vyšších poloh nebo jako přípravnou dřevinu na kalamitních holinách i v lokalitách, kde počítáme s tím, že může převládat v budoucnosti jiná dřevina,“ vysvětlil vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.

Pro dosažení druhově pestřejších a odolnějších lesů využijí letos lesníci VLS také alternativní způsoby obnovy, které jsou bližší přírodě. Na 65 hektarech chtějí vysévat břízu, či směs břízy s javorem klenem a dalšími dřevinami, v plánu mají také tzv. dvoufázovou obnovu, při které jsou kalamitní holiny osázeny jen polovičním počtem sazenic, aby vznikl prostor pro přirozenou obnovu lesů. Vhodné plochy pak budou ponechány plně přirozené obnově. Výsledkem budou druhově i prostorově pestřejší lesy, než hospodářské porosty z minulého století.

„Jde o zásadní změnu přístupu, kdy reagujeme na dynamicky se měnící klimatické podmínky tím, že chceme dát mnohem větší prostor tvořivým silám přírody. Ať příroda v čase sama ukáže, co je tam vhodné, aby vyrostlo,“ popisuje výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.