Před sto lety sloužil jako zásobník vody pro plavení dříví na řece Blanici, nyní bude obnovený rybník na Pucheřském potoce na Šumavě především zadržovat vodu pro okolní lesy a zvěř. A také by měl zlepšit podmínky pro největší populaci kriticky ohrožené perlorodky říční ve střední Evropě, která v jeho povodí žije. Obnovu Puchárenský rybníka v minulých dnech dokončily Vojenské lesy a statky a v těchto dnech historické vodní dílo, které se vrátilo do šumavské krajiny, začínají napouštět.

Obnova Puchárenského rybníka na Puchéřském potoce v povodí „perlorodné“ řeky Blanice asi 3,5 kilometru nad Arnoštovem v lesích vojenského újezdu Boletice vrátila do této části Šumavy objekt, který byl historicky funkčním prvkem pro plavení dříví na řece Blanici. Šlo o tzv. splavovací nádrž, slangově nazývanou klauza či klauzura, jejímž vypuštěním se kdysi zvedala hladina toku, aby lesníci mohli plavit dřevo i za nízkého stavu vody. K tomuto historickému účelu již rybník používán nebude, jeho obnova však výrazně zvýší biodiverzitu území a také zlepší jeho ekologickou stabilitu.

Vodní dílo se totiž nachází na území Národní přírodní památky Blanice, kde je předmětem ochrany kriticky ohrožená perlorodka říční. V povodí žije nejrozsáhlejší populace tohoto dlouhověkého mlže ve střední Evropě a jeho životní cyklus je zde vázán na čisté oligotrofní vody rozvětveného prameniště, jehož součástí je také tok Puchéřského potoka.

„Investice se proto soustředila na podporu tohoto kriticky ohroženého druhu v souladu s plánem péče o národní přírodní památku i podmínkami záchranného programu perlorodky říční. Obnovou Puchárenského rybníka dojde ke vhodnému navýšení potravní atraktivity této vodoteče pro perlorodku. Vedle toho bude také plnit retenční a krajinotvorné funkce,“ vysvětlil ředitel divize VLS Horní Planá Michal Frnoch.

Investice do Puchárenského rybníka je součástí programu Živá voda VLS, který státní lesnický podnik spravující sou-časné i bývalé vojenské újezdy spustil v roce 2015. Výstavbou a obnovou malých rybníčků, lesních nádrží, tůní i studánek chce zvýšit v době klimatických změn objem vody zadržované v krajině, a také podpořit druhovou rozmanitost přírody v daném místě. Do roku 2019 tak v šesti lokalitách VLS v Česku i na Moravě vyrostly s využitím peněz ze strukturálních fondů Evropské unie tři desítky malých vodních děl, dalších dvacet chce státní podnik postavit v nejbližší době.

„Na Českokrumlovsku má program Živá voda VLS charakter, který pracovně nazýváme "rehabilitace historické Šuma-vy." Investice zde totiž míří do obnovy malých rybníčků, které povětšinou byly ve správě zaniklých pohraničních obcí, či do obnovy historických vodních rezervoárů v lesích, které dříve sloužily k plavení dříví jako Puchárenský rybník. Ve-dle hospodářských funkcí však i v historii plnily také velmi významnou vodo-ochrannou funkci pro okolní přírodu,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

Na mapu Šumavy tak Vojenské lesy již v minulých letech vrátily zaniklý rybník u zaniklé obce Skelná huť pod boletickým Špičákem, a také rybník Za vodárnou u zaniklé německé osady Otice. Napřesrok lesníci VLS z Horní Plané plánují také rekonstrukci lesní nádrže Černý potok.

Perlorodka říční je podle červeného seznamu IUCN celosvětové ohroženým druhem. V Česku, Německu a Rakousku je kriticky ohrožena, v Lotyšsku, Nizozemsku a Polsku již byla vyhubena. Nejsilnější středoevropská populace perlorodky žije na území ve správě VLS v NPP Prameniště Blanice, do jejíhož povodí patří také Puchéřský potok.