Nástup doprovázely stejně jako v loňském roce teploty hluboko bod bodem mrazu. To vypovídá o náročnosti výcviku, který kromě fyzických, psychických a dalších schopností a předpokladů prověří velmi důkladně také odolnost budoucích vojáků a vojákyň plnit nové poslání za každých podmínek.

Na začátek pořadová příprava i otestování znalosti vojenských hodností

První i druhý den doprovázely vstupní formality, rozdělení do čet, zdravotní prohlídky a především vystrojení a vybavení vojenským materiálem. Ale došlo už i na výuku pořadové přípravy či přezkoušení ze znalostí vojenských hodností a večerní vstupní besedu.

Mezi nováčky je například dvacetiletý vojín Adam Černý, pro kterého je stát se vojenským profesionálem životním snem. Věnuje se již několik let karate, takže fyzičku má dobrou a rád by ji v armádě dále rozvíjel. Musí se ale naučit také spoustu nových vědomostí a ty zde v průběhu kurzu prověří fázové testy. Pokud uspěje, nastoupí jako řidič k protiletadlovcům do Strakonic, stejně jako jeho spolubojovnice z čety vojínka Monika Valentová. „Jsem z vojenské rodiny, od otce psovoda jsem často slýchala o životě v armádě a chtěla jsem to zkusit také – je to životní změna,“ říká Monika.

Už od prvního dne se pilně učí a přezkušují se svou spolubydlící Pavlou Vozárovou, například z toho, co je voják povinen. Pavla ke své motivaci vysvětluje: „Je to můj sen už odmalička, mám ráda disciplínu a věřím, že mě tato kariéra někam nasměruje. Je to pro mě úplně nový svět, od kterého očekávám, že budu moci růst, vzdělávat se, být soběstačná, zajištěná, moci se postarat o sebe i o rodinu,“ říká usměvavá atletka a také trenérka atletiky, která by měla posílit Čestnou stráž AČR. A k té by se ráda vydala sloužit i další vojínka Kateřina Samiecová, která doposud zastávala práci šoféra – skladníka. Mezi ženami je pak i vojínka Blanka Sommerová, vdaná maminka dvou dětí, která už v armádě kdysi sloužila a byla nucena odejít právě kvůli péči o děti. Nyní uvítala nabídnutou možnost opět sloužit vlasti a to ve Strakonicích jako velitelka hospodářského družstva. „Doufám, že výcvik zvládnu, podporuje mě celá rodina a věřím, že ta podpora bude i zde.“

Autor: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA, foto: Vladimír Bezděk a št.prap. Peter Arvay, VeV-VA

První pokyny náčelníka Úseku základní přípravy majora Juppy