Veřejná ochránkyně práv doporučuje Poslanecké sněmovně, aby změnou právních předpisů zlepšila postavení rodičů žádajících o rodičovský příspěvek nebo o volbu způsobu čerpání příspěvku a aby odstranila znevýhodnění zaměstnanců s výdělkem nižším než minimální mzda při placení zdravotního pojištění. Doporučuje také zajistit kvalitnější péči o seniory, čemuž by napomohlo, kdyby zákon stanovil minimální materiální a personální požadavky na zařízení pobytových sociálních služeb. Rovněž doporučuje, aby byla zrušena povinnost stavebních úřadů řešit namísto soudů časté spory mezi vlastníky a uživateli domů o příjem rozhlasového a televizního vysílání.
Ochránkyně věří, že se jejími doporučeními budou poslanci zabývat přinejmenším stejně intenzivně, jako se věnovali doporučením, která jim adresovala v uplynulých dvou letech svého funkčního období. Z patnácti dosud předložených doporučení jich zůstává nenaplněno pouze šest. Stále například chybí zákon o opatrovnictví, který by zlepšil postavení a ochranu osob omezených ve svéprávnosti. Nepodařilo se také zajistit kolizním opatrovníkům nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti orgánem sociálně-právní ochrany dětí, což zhoršuje možnosti opatrovníků hájit zájmy dítěte u soudu.
Ve srovnání s předchozími roky se na ochránkyni loni obracelo více lidí s problémy, které spadají do její působnosti. Nejčastěji šlo o záležitosti týkající se sociálního zabezpečení (především důchody), ale přibylo i stížností z oblasti ochrany práv dětí a rodiny. Častěji než v minulých letech byla namítána diskriminace a zvýšil se i počet stížností na průtahy v soudních řízeních.
Fakta o roce 2015:
• 7 541 osob žádalo o pomoc při řešení svých potíží.
• 64 % podnětů bylo v působnosti, což je největší podíl za dobu existence ombudsmana.
• 7 679 podnětů a případů jsme vyřídili a uzavřeli.
• V 609 případech jsme zjistili pochybení na straně úřadů (12 % z podnětů v působnosti).
• Jen v 17 případech úřady své pochybení odmítly uznat a napravit, takže ochránkyně využila sankčního oprávnění informovat nadřízený orgán nebo záležitost zveřejnit.
• 379 podnětů se týkalo diskriminace – v osmi případech jsme diskriminaci zjistili.
• Více než 50 dětí přímo žádalo o pomoc nebo radu – nejčastěji v souvislosti s podmínkami v dětských domovech, se stykem s rodiči a prarodiči, s vymáháním výživného.
• V rámci dohledu nad místy, kde jsou lidé omezeni na svobodě a kde může docházet ke špatnému zacházení, jsme navštívili 20 léčeben dlouhodobě nemocných, věznic, policejních cel a zařízení pro zajištění cizinců.
• Řadu možných problémů v praxi se podařilo předem odstranit v rámci připomínkových řízení k připravovaným právním předpisům. Ochránkyně uplatnila celkem 235 připomínek k 34 zákonům a předpisům. 57 % připomínek bylo úplně nebo alespoň částečně vyhověno, jen v 11 % předkladatel připomínky ochránkyně neakceptoval.
• Uspořádali jsme odborná setkání a semináře pro 1750 úředníků a dalších pracovníků např. neziskových organizací, na nichž jsme diskutovali o problémech v praxi a sdíleli zkušenosti, seznamovali je s našimi stanovisky.
• Uspořádali jsme 40 setkání s celkem 1130 lidmi v rámci celé ČR a pomáhali tak zvyšovat právní povědomí.
• Podle analýzy za roky 2012 – 2015 soudy využívají stanoviska ochránce (Nejvyšší správní soud ve 38 rozhodnutích, Ústavní soud ve 37 rozhodnutích, krajské soudy ve 34 rozhodnutích) a ve většině případů se s názorem ochránce ztotožňují.
Témata a trendy roku 2015:
• 1 293 lidí potřebovalo pomoc v oblasti sociálního zabezpečení, z toho 34 % tvořily podněty týkající se důchodů.
• Podařilo se nám zajistit vydání metodických pokynů MPSV a Úřadu práce ČR, díky kterým určují všechny úřady práce obvyklé nájemné stejným způsobem, tj. porovnáním výše tří tržních nájemných v daném místě.
• Výzkumem jsme zjistili, že každý desátý člověk se v ČR setkal s nějakou formou diskriminace, nejčastěji z důvodu věku a pohlaví. Jen minimum lidí se ale proti diskriminaci brání. Tři čtvrtiny dotázaných si totiž myslí, že oběti diskriminace se jen velmi obtížně mohou dovolat svých práv.
• Zaznamenali jsme více stížností na odebrání dítěte z péče rodičů a s tím spojenou nedostatečnou ochranu zájmů dítěte ze strany orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
• Zformulovali jsme doporučení týkající se registračních podmínek pro poskytování sociálních služeb, používání tlumicích léků a přístupu k boji s demencí.
• Zaměřili jsme se na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti: řešili jsme stížnosti na zamítnuté žádosti o rekvalifikaci nebo na problémy se zřizováním společensky účelných pracovních míst a chráněných pracovních míst určených osobám se zdravotním postižením.
• Intenzivně jsme se zabývali tématem rovného odměňování: kritizovali jsme nařízení vlády o minimální mzdě ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, vyzvali jsme Státní úřad inspekce práce ke kontrolám rovného odměňování, doporučili jsme MPSV aktivní kroky proti nerovnosti odměňování mužů a žen.
• Zabývali jsme se nárokem a výplatou rodičovského příspěvku, pokud jeden z rodičů pracuje v jiném státě Evropské unie. Řešili jsme i případy, kdy rodina s malým dítětem zůstala až rok bez rodičovského příspěvku.
• Zjišťovali jsme výzkumem, jak úřady poskytují informace. Počet žádostí o informace meziročně stoupl o 47 %, ale úřadům se je daří vyřizovat včas. Průtahy jsme zjistili pouze na Ministerstvu spravedlnosti při rozhodování o odvoláních proti neposkytnutí informace.
• Zaznamenali jsme dlouhodobé průtahy na úseku dopravních přestupků ve Středočeském kraji. Kvůli nim často odpovědnost za přestupek zaniká a pachatele pak nelze potrestat. Požadujeme systémová opatření včetně personálního posílení.
• Podpořili jsme návrh Krajského soudu v Praze, kterým žádá Ústavní soud o zrušení části zákona o pozemních komunikacích. Napadaná ustanovení umožňují obcím svévolně blokovat připojení nemovitostí na pozemní komunikaci bez legitimního důvodu.
• Usilovali jsme o zachování včasného odškodnění a pomoci obětem trestných činů. V rámci připomínek k zákonu jsme zabránili problematickému prodloužení lhůt k vyřízení žádostí.
• Podali jsme Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí obecně závazných vyhlášek měst Litvínova a Varnsdorfu, které plošně zakazují sedět na veřejných prostranstvích na předmětech k tomu neurčených.
• Po tříletém úsilí se podařilo dosáhnout proplácení nesprávně nařizované služební pohotovosti vojákům.
• Na základě v srpnu a říjnu provedených návštěv Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová jsme kritizovali podmínky zejména zajištěných rodin s dětmi.
• Zformulovali jsme doporučení k rovnému zacházení při přijímání dětí do mateřských škol a upozornili jsme rovněž na zásadu rovného přístupu ke vzdělání v souvislosti se zápisy do prvních tříd.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva