Tento dokument Výboru ministrů Rady Evropy shrnuje základní principy pro oblast vězeňství, ať už jde o podmínky pro výkon trestu, zdravotní péči nebo například standardy týkající se vedení a personálu věznic.  Evropská vězeňská pravidla mají povahu doporučení, jde o takzvané soft law. Jejich význam spočívá v tom, že představují základní vodítka pro tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátních právních předpisů. Tyto dokumenty jsou živé, reagují na stále se měnící svět za mřížemi. Právě proto prochází čas od času aktualizací.

Současná aktualizace Evropských vězeňských pravidel v letech 2018 – 2020 přinesla změny v několika kapitolách včetně té věnované oblasti nezávislých kontrol věznic (pravidlo 93). Ty v České republice v rámci prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě už 16 let vykonává veřejný ochránce práv. Aktualizovaná vězeňská pravidla jasně stanovují, že zprávy z nezávislých kontrol musejí být veřejně dostupné. Transparentní informování o podmínkách ve věznicích může napomoci odhalovat systémové chyby i předcházet nedůstojnému či nelidskému zacházení s vězněnými nebo jejich mučení.

Veřejný ochránce práv již dlouhodobě zprávy ze systematických návštěv věznic zveřejňuje na internetu v elektronické Evidenci stanovisek (vyhledávání pomocí kategorie „Oblast práva“: 801 Detence – vězeňská zařízení). Vydal také souhrnné publikace jako Sborník stanovisek z oblasti vězeňství (2019) nebo Zprávu ze systematických návštěv věznic (2016).

Evropská vězeňská pravidla například nově podrobněji rozvíjí vedení záznamů o vězněných osobách (pravidlo 15-16A), používání donucovacích prostředků (pravidlo 68) nebo zvláštních bezpečnostních opatření (pravidlo 53) jako je mimo jiné samostatné umístění (pravidlo 53A) nebo samovazba (pravidla 60.5 - 60.6).

Doporučení klade důraz na takzvanou dynamickou bezpečnost (pravidla 51.2 a 74), kdy je interakce mezi vězni a dozorci založená nejen na dodržování stanovených pravidel, ale i na profesionálních a korektních vztazích mezi vězni a personálem.

„Evropská vězeňská pravidla se věnují také zacházení s vězněnými ženami. Věznice by měly nastavit pravidla přizpůsobená potřebám vězněných žen a zohledňovat například jejich pečovatelské povinnosti. Důležitá je také jejich ochrana před fyzickými a psychickými útoky,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a dodává: „U cizích státních příslušníků se pak pravidla věnují například tomu, aby byli v jazyce, kterému rozumějí, informováni o právní pomoci nebo možnosti převedení výkonu trestu do jiné země.“ 

Dokument upravuje i podávání žádostí a stížností (pravidlo 70). Organizaci řízení a komunikaci ve věznicích se věnuje i část popisujících management (nové pravidlo 83). Podrobně také pravidla rozvíjí téma výběru, postavení, kvalifikace a odměňování personálu věznic (pravidla 71-89.2).

Po překladu Standardních minimálních pravidel OSN pro zacházení s vězněnými osobami (Pravidla Nelsona Mandely) z roku 2020 jsou Evropská vězeňská pravidla další zásadní dokument mezinárodního soft law z oblasti vězeňství přeložený, jejichž český překlad Kancelář veřejného ochránce práv přinesla.