Veřejný ochránce práv se zabýval podněty poplatníků, kteří v daňovém přiznání nesprávně uplatnili slevu na manžela (manželku). Slevu lze uplatnit, když v daném kalendářním roce neměl manžel vlastní příjem přesahující 68 000 Kč. Do něj se započítává i peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská), která byla v daném roce vyplacena. Mateřská za prosinec se vyplácí až v lednu, a proto chybovali ti, kdo ji nezapočítali jako lednový příjem. Zásadní podíl na vzniku chyby přitom měla neúplná potvrzení o vyplacených dávkách od okresních správ sociálního zabezpečení, která dávku za prosinec nezahrnovala do roku její výplaty, tj. až do následujícího roku (ač správně měla). Potvrzení neobsahovala ani bližší vysvětlení toho, jaké dávky byly do souhrnu zařazeny a jaké nikoliv. Pro řadu lidí tak bylo těžké odhalit, že v souhrnu jedna vyplacená dávka chybí. Zpravidla je na to upozornil až finanční úřad. Protože při správném započítání chybějící dávky už nárok na slevu na dani neměli, museli neoprávněně uplatněnou slevu doplatit a navíc uhradit i úrok z prodlení. Ten často činil i několik tisíc korun v závislosti na délce prodlení. Řada poplatníků žádala finanční úřad o prominutí úroku, avšak marně. Neuspěli ani ti, kteří žádali Ministerstvo práce a sociálních věcí o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů správy sociálního zabezpečení. Díky šetření ombudsmana se přístup úřadů změnil.

Okresní správy sociálního zabezpečení chybovaly, když vydávaly obsahově nesprávná a neurčitá potvrzení o dávkách vyplacených v kalendářním roce, do nichž nebyla zahrnuta mateřská za prosinec předchozího roku vyplacená v lednu.

Česká správa sociálního zabezpečení se ztotožnila se závěry ombudsmana, že obsah potvrzení musí být jednoznačný a správný. Z tohoto důvodu byli zaměstnanci ČSSZ na správný postup opakovaně upozorněni. Každé potvrzení by do budoucna mělo obsahovat také doprovodný text a vysvětlení, jaké dávky nemocenského pojištění byly do potvrzení zahrnuty.

Podle ombudsmana ale v některých případech chybovaly i finanční úřady, když bez dalšího stanovily daň s uplatněnou slevou, přestože z přiloženého potvrzení od OSSZ vyplývalo období pobírání mateřské (tj. mohly rozumně předpokládat, že manželka poplatníka obdržela v lednu mateřskou i za prosinec předcházejícího kalendářního roku). Proto upozorňoval, že finanční úřady mohly nést spoluodpovědnost za nárůst úroku z prodlení. Ač tato otázka zůstala mezi Generálním finančním ředitelstvím a ombudsmanem sporná, podařilo se nalézt jiné řešení.

Za klíčový totiž považoval ombudsman postup finančních úřadů při rozhodování o prominutí úroku z prodlení: „Poplatníci jednali v důvěře v potvrzení, tj. ve veřejnou listinu vydanou jiným orgánem veřejné moci. Podle mého názoru to je ospravedlnitelný důvod pro prominutí úroku z prodlení.“

Generální finanční ředitelství s ombudsmanem souhlasilo a v červnu 2020 vydalo nový Pokyn č. GFŘ – D – 45 k promíjení příslušenství daně. V něm zohlednilo specifickou situaci poplatníků jednajících na základě nesprávného potvrzení od okresní správy sociálního zabezpečení. Výslovně ji zařadilo mezi ospravedlnitelné důvody pro prominutí úroku.

Přijatá opatření považoval ombudsman Stanislav Křeček za dostatečná a účinná, proto šetření uzavřel: „Jsem rád, že se nakonec podařilo najít systémové řešení, které otevře cestu k prominutí úroku z prodlení pro všechny, kteří se dostali do nepříjemné situace za těchto specifických podmínek. Věřím, že k obdobným situacím již nebude docházet.“

V případě, kdy se poplatník domnívá, že se ho výše uvedená situace týká, má možnost podat finančnímu úřadu podnět na přezkum daného rozhodnutí. V jednom z řešených případů již k tomu došlo a stěžovatel dostal nové rozhodnutí, ve kterém mu finanční úřad úrok v celé výši prominul. Stěžovatel v tomto případě původně vycházel z potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení, na němž byla uvedena celková vyplacená částka mateřské ve výši 58 125 Kč. To však nezahrnovalo lednovou výplatu mateřské za prosinec předchozího roku. Stěžovatel uplatnil slevu na dani. Po zjištění chyby finančním úřadem musel slevu vrátit. Současně mu finanční úřad vyměřil úrok z prodlení ve výši 8 584 Kč. Stěžovatel požádal o prominutí úroku, ale jeho žádost finanční úřad nejprve zamítl s tím, že stěžovatel nesplnil podmínku existence ospravedlnitelného důvodu pro prominutí úroku z prodlení, jak jej vymezoval dřívější pokyn GFŘ D -21 k promíjení příslušenství daně. Nyní bylo zamítavé rozhodnutí přezkoumáno a novým rozhodnutím byl stěžovateli úrok prominut.

Pro bližší informace k tomu, jak žádat o prominutí úroku, nahlédněte do nového letáku ombudsmana Promíjení úroků finančními úřady (ZDE).