Z výzkumu ombudsmanky vyplynulo, že v případě dětí je průměrná čekací doba čtyři a půl měsíce a u dospělých čtyři měsíce. Obrovské rozdíly však panují mezi regiony – u dětí jsou na Moravě čtyřikrát delší než v Čechách. V některých krajích čekají děti na zákrok jeden a půl roku a ve dvou potřebná zařízení ani neexistují. Této problematice se věnoval kulatý stůl, který se konal ve čtvrtek 28. února v sídle ombudsmanky. Zúčastnili se ho zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, České lékařské komory, univerzit a nemocnic.

Ombudsmanka zde prezentovala výsledky výzkumu, do kterého se zapojili ředitelé a ředitelky pracovišť, která mohou poskytovat hrazenou péči v oborech klinická stomatologie a anesteziologie a intenzivní medicína.

Nejdůležitější zjištění:

1. Regionální rozložení pracovišť poskytujících konzervačně-chirurgické ošetření chrupu v celkové anestezii je nerovnoměrné. Zatímco v některých krajích péči zajišťuje několik pracovišť, v jiných žádné.
2. Průměrná čekací doba na konzervačně-chirurgické ošetření chrupu v celkové anestezii představovala v letech 2015 – 2017 pro dospělé pacienty 123 dní (čili zhruba čtyři měsíce), pro děti 135 dní (čili zhruba čtyři a půl měsíce). Čekací doby na Moravě jsou podstatně delší než v Čechách: u dětí v průměru čtyřnásobně, u dospělých dvojnásobně.
3. Průměrná čekací doba se za poslední tři roky prodloužila (u dětí v průměru o 24 dní, u dospělých až o 48 dní).
4. 47 % pracovišť považuje „své“ čekací doby za nepřijatelné z medicínského hlediska.
5. Hlavním důvodem ošetření dospělých pacientů v celkové anestezii je mentální postižení nebo porucha autistického spektra (57 % případů).
6. V případě dětí mají největší podíl tzv. nespolupracující pacienti bez zdravotní indikace (50 %). Jedná se obvykle o děti, které nebyly vedeny k tomu, aby si pravidelně čistily chrup a nechodily na preventivní prohlídky. V případě problémů pak nejsou schopné absolvovat zákrok v běžné ordinaci.
7. Neexistují jednotná indikační kritéria pro zubní ošetření pacienta v celkové anestezii a liší se praxe jednotlivých pracovišť. Není specifikováno, jaké jsou povinnosti zubního lékaře a za jakých okolností má pacienta poslat na ošetření chrupu v celkové anestezii – například někdy stačí, že se dítě bojí, zatímco na jiných pracovištích musí mít dítě pro takový zákrok psychiatrickou diagnózu.
8. Konzervačně-chirurgická ošetření chrupu v celkové anestezii poskytují nesystematicky různá pracoviště, řada z nich mimo svou hlavní pracovní náplň. Není stanoveno, kdo má povinnost takové ošetření poskytovat, a proto se také dramaticky liší poskytování péče mezi jednotlivými regiony.

Závěry kulatého stolu

• Účastníci se shodli na potřebě vymezení specializovaných pracovišť, která budou poskytovat ošetření zubních kazů v celkové anestezii.
• Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že vytvoří postupy pro poskytování zubní péče lidem s postižením.
• Ministerstvo zdravotnictví bude iniciovat zpřesnění pravidel pro úhradu těchto úkonů ze zdravotního pojištění.
• Ombudsmanka vítá, že se zdravotní pojišťovny rozhodly navýšit úhrady za ošetření lidí s postižením, která jsou časově často náročná, a jejich stávající ohodnocení je neadekvátní.

Tato opatření by měla přispět k tomu, aby se snížilo současné přetížení pracovišť, které poskytují zákroky v celkové anestezii.

Povzbudivé zprávy od České stomatologické komory

Ještě před zahájením kulatého stolu obdržela ombudsmanka velice vstřícný dopis od prezidenta České stomatologické komory (ČSK), doc. MUDr. Romana Šmuclera, který ombudsmanku informoval o krocích, na kterých se dohodla ČSK a zdravotní pojišťovny.

Většinu dětí, ať už s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra nebo bez diagnostikované poruchy, bude možné ošetřit přímo v ordinaci v tzv. sedaci pomocí ambulantně podaných léků. Tento úkon by měl být nově hrazen ze zdravotního pojištění a podle prezidenta ČLK by měl vyřešit většinu současných problémů.

Dále se ČSK se zdravotními pojišťovnami pracuje na tom, aby se rozšířila síť zařízení, ve kterých bude poskytována tzv. jednodenní chirurgie pro stomatologické účely. Má dojít ke zvýšení kapacity a tato zařízení mají být rozšířena do všech krajských měst.

Jaká jsou klíčová doporučení ombudsmanky?

„Neexistuje pouze jedna příčina současného stavu a proto ani řešení není jednoduché. Ministerstvo zdravotnictví by mělo ustavit pracovní skupinu, ve které se musí sejít klíčoví aktéři, což jsou zástupci Ministerstva zdravotnictví, České stomatologické komory, pojišťoven a odborné veřejnosti. Tato skupina musí vyřešit a stanovit, kdo má být pacientem, jaké mají být úhrady a jak má vypadat dostupná síť zařízení poskytující potřebnou péči,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová.

Některé problémy je však podle ombudsmanky nutné vyřešit okamžitě: „Neúnosné čekací doby na konzervačně-chirurgické ošetření v celkové anestezii v některých regionech vyžadují okamžité přijetí vhodných opatření. Řešením by mohlo být zřízení specializovaných center, jejichž vytvoření účastníci kulatého stolu podpořili.“