Pokud úřadu práce neoznámili dočasnou neschopnost nejpozději v den, kdy jim lékař potvrzení vystavil, byli vyřazeni z evidence. Zákon je podle ombudsmanky až příliš přísný. Lidé by si proto měli dávat pozor a dočasnou neschopnost by měli ihned jakýmkoli způsobem úřadu práce oznamovat.

Nejen zaměstnanec, ale i uchazeč o zaměstnání může být v dočasné neschopnosti a kvůli nemoci, úrazu, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení nemůže plnit povinnosti plynoucí z evidence na úřadu práce, např. se dostavit na sjednanou schůzku na úřadu práce. Aby bylo nesplnění povinnosti omluveno a nehrozilo vyřazení z evidence, musí uchazeč v první řadě požádat lékaře o vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti z důvodu nemoci, ošetření či vyšetření. Lékař ho nemůže vystavit zpětně. Současně musí uchazeč nejpozději v den, kdy mu lékař potvrzení vydal, oznámit úřadu práce, že není dočasně schopen plnit své povinnosti. Potvrzení od lékaře pak stačí úřadu práce doložit do 8 kalendářních dnů ode dne jeho vydání.

Doložení potvrzení do 8 dnů v praxi problémy nečiní, pravděpodobně i proto, že je to ve formuláři potvrzení výslovně uvedeno. Řada lidí je však z evidence úřadu práce vyřazena, protože svou dočasnou neschopnost neoznámili úřadu práce v den, kdy vznikla.

„Zákon je v tomto směru velmi přísný. Několikrát jsem se setkala s případy, kdy lékař potvrdil dočasnou neschopnost v době, kdy už byl úřad práce zavřený. Uchazeči o zaměstnání se domnívali, že je v pořádku vše nahlásit a předat potvrzení hned následující den, jakmile úřad otevře. Podle zákona je to ale pozdě, oznamovací povinnost nebyla splněna a uchazeči o zaměstnání byli z evidence vyřazeni,“ popisuje problém ombudsmanka Anna Šabatová. Lidé by si na to podle ní měli dávat pozor.

Důležité je pamatovat si, že informace o dočasné neschopnosti nebo ošetření u lékaře může být úřadu práce předána jakkoli, není nutné chodit na úřad osobně. Informaci mohou úřadu práce oznámit např. e-mailem, telefonicky, zasláním SMS zprávy, zanecháním vzkazu na záznamníku pevné linky nebo např. vhozením oznámení do schránky umístěné na budově úřadu. Důležité je, aby informaci úřadu práce jakkoli předali nejpozději ten samý den, kdy jim lékař potvrzení vydal. Vlastní doklad od lékaře pak mohou dodat úřadu práce během následujících osmi dnů.

Zákon stanoví, že pokud uchazeč nesplní své povinnosti, včetně oznamovacích, bez vážných důvodů, následuje sankční vyřazení z evidence úřadu práce. „Potrestaný“ tím přichází o podporu v nezaměstnanosti, o zdravotní pojištění hrazené státem a nemá nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Znovu zařadit do evidence úřadu práce se může až podáním nové žádosti, nejdříve za 3 měsíce od vyřazení. Jako tzv. vážné důvody bránící splnit povinnosti zákon uznává např. nezbytnou osobní péči o dítě ve věku do 4 let, docházku dítěte do předškolního zařízení, povinnou školní docházku dítěte nebo jiné vážné osobní důvody (např. etické, mravní, náboženské, důvody hodné zvláštního zřetele aj.). Každý důvod je ale nezbytné nejenom tvrdit, ale i prokázat, a to ještě dřív, než úřad práce vydá rozhodnutí o sankčním vyřazení z evidence. K pozdějším důkazům by nadřízené Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci odvolání nemohlo přihlížet.

Pro ilustraci:

Pan K. se do evidence úřadu práce dostal po 36 letech práce v původním zaměstnání, které musel ze zdravotních důvodů ukončit. Dne 5. 2. se měl dostavit na stanovenou kontaktní schůzku na úřad práce. Ještě před tím, hned ráno navštívil lékaře, aby si vyzvedl výsledky dřívějšího lékařského vyšetření, k čemuž ho telefonicky vyzvala zdravotní sestra. Stěžovatel chtěl obě cesty – k lékaři a na úřad práce - spojit. Kontaktní schůzku měl stanovenou na 10:50 h a předpokládal, že ji stihne. Když ho zdravotní sestra zvala k vyzvednutí výsledků, nepadla informace o tom, že ten den současně absolvuje nové lékařské vyšetření, které by ho mohlo eventuálně zdržet a zabránit v návštěvě úřadu práce. Po vyšetření lékař vystavil lékařskou zprávu s časovým údajem o vytištění v 11:27 h. Pan K. šel na úřad práce, aby oznámil, že nemohl přijít na kontaktní schůzku z důvodu lékařského vyšetření, ale narazil na zamčené dveře. Úřad práce měl ten den úřední hodiny do 11:00 h. Oznamovací povinnost pan K. splnil hned druhý den 6. 2. ráno, kdy se osobně dostavil na úřad práce, vše vysvětlil a doložil. Uvedl, že sice má mobilní telefon, ale po úředních hodinách mu připadalo zbytečné na úřad telefonovat. Na otázku, proč nenapsal email, odpověděl, že neumí email používat. Úřad práce ho sankčně vyřadil z evidence pro nesplnění povinností.

Pan G. byl na poslední chvíli objednán na vyšetření na cca 17. hodinu. Na základě zjištění špatného zdravotního stavu mu lékařka vystavila potvrzení o dočasné neschopnosti. Z ordinace odcházel v 17:45 hod a šel přímo domů. Chodí s berlí, ten den bylo náledí, sníh a chůze pro něj byla velmi obtížná. Věděl o tom, že má povinnost vystavení neschopenky oznámit úřadu práce ještě ten samý den, ale úřad práce už byl zavřený. V místě, kde bydlí, pošta zavírá v 18 hodin, takže by tam nestihl dojít a odeslat neschopenku poštou. Doma nemá internet, využívá ho ve veřejné knihovně, kterou zavírají také v 18 hodin. Vlastní sice mobilní telefon, ale namítal, že v době odchodu z ordinace bylo po úředních hodinách a na úřadu práce by už nikoho nezastihl. V den vystavení neschopenky tak oznamovací povinnost nesplnil a byl vyřazen z evidence.

Paní E. se měla dostavit na sjednanou schůzku na úřad práce dne 10. 5. Ten den se e-mailem omluvila, že se z vážných důvodů nemůže dostavit a že potvrzení od lékaře do 8 dnů doloží, což také udělala. Úřad práce zjistil, že lékař vystavil potvrzení o dočasné neschopnosti už 9. 5., ale paní E. to úřadu oznámila až následující den. Zahájil proto řízení o vyřazení z evidence kvůli nesplnění oznamovací povinnosti. Paní E. namítala, že nemá doma telefon ani internet, k jehož využití se dostala až další den a ihned úřadu e-mail poslala. Uváděla také, že její aktuální zdravotní stav dne 9. 5. jí neumožňoval splnit povinnost ihned. Úřad práce tyto důvody neuznal a vyřadil ji z evidence uchazečů o zaměstnání.