Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček šetřil stížnost vlastníků, na jejichž pozemku bylo ve vyvlastňovacím řízení zřízeno věcné břemeno pro stavbu plynovodu. V rámci řízení postupoval Magistrát města Ústí nad Labem v rozporu se zákonem. Ačkoli vlastníci předložili znalecký posudek, magistrát jej neuznal a nechal si vypracovat vlastní. To zákon umožňuje pouze tehdy, když vyvlastňovaný, ani vyvlastnitel žádné posudky nepředloží. Vyvlastňovací rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem tak bylo nezákonné. Krajský úřad chybu v odvolacím řízení přesto nenapravil a také Ministerstvo pro místní rozvoj, na které se zástupce ombudsmanky obrátil s podnětem k přezkumu, odmítlo nezákonnost napravit.

„Institut vyvlastnění je důležitým nástrojem k prosazování veřejných zájmů, avšak jde o tak závažný zásah do práva, že je třeba přísně respektovat veškerá zákonná ustanovení, která se vyvlastnění týkají. V uvedeném případě však došlo k nezákonnému zásahu do vlastnického práva a je alarmující, že žádný z úřadů vůbec nepřipustil možnost tuto nezákonnost napravit. Nejedná se přitom o situaci, kdy by se vlastník choval obstrukčně a bránil se poskytnout své pozemky pro stavbu veřejného zájmu,“ kritizuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček postup úřadů a dodává: „Úřady, počínaje magistrátem, přes krajský úřad až po ministerstvo, zcela vyšly vstříc provozovateli plynovodu a vlastníkům naopak jejich práva upřely.“

Provozovatel plynovodu požádal Magistrát města Ústí nad Labem, aby ve vyvlastňovacím řízení zřídil věcné břemeno na pozemku stěžovatelů. Navrhl, aby byl rozsah věcného břemene stanoven na 152 m2, tj. zahrnoval plynovod a jeho ochranné pásmo.