Zástupce ombudsmanky se zabýval stížností na postup Ministerstva průmyslu a obchodu v souvislosti s nařízením hlavního města Prahy o regulaci reklamy. Hlavní město zakázalo reklamu v prostoru Pražské památkové rezervace a v přilehlém okolí, protože tomuto území reklama škodí. Zákaz se však nevztahuje na akce pořádané nebo spolupořádané Prahou, resp. městskými částmi. Stěžovatel namítal, že pokud má být reklama zakázána z důvodu její škodlivosti, nehraje roli, kdo je jejím šiřitelem. MPO však nařízení podpořilo s tím, že výjimku nelze chápat jako snahu získat pro sebe výhodu, protože město nemá postavení podnikatelského subjektu a u propagovaných akcí nesleduje dosažení zisku.

Oblast Pražské památkové rezervace a její okolí jsou z hlediska reklamy vysoce lukrativní a je pochopitelné, že má hlavní město Praha zájem propagovat zde akce, na nichž se podílí. Tento argument však sám o sobě nepostačuje k tomu, aby stejnou možnost město odepřelo akcím jiných subjektů. Výjimky, jimiž si město umožnilo odlišný právní režim pro propagaci vlastních akcí nebo akcí, které spolupořádá, tak narušují princip rovnosti a znevýhodňují pořadatele ostatních akcí.

„Jestliže má být důvodem zákazu reklamy její obecná škodlivost pro dané území, pak výjimky založené jen na osobě pořadatele postrádají legitimní a přípustný účel. Stejný názor vyjádřil v obdobných případech i Ústavní soud, když konstatoval, že je-li zaveden odlišný právní režim pro obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele, jedná se o neodůvodněně nerovný přístup,“ vysvětluje zástupce ombudsmanky. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je pověřeno výkonem dozoru nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy týkajícího se regulace reklamy, se tak dopustilo pochybení při hodnocení souladu nařízení hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy.

Chybný byl i názor MPO a hlavního města Prahy, že výjimky, které si město udělilo, jsou legitimní, protože nesledují podporu podnikatelské činnosti. Smyslem reklamy je však vyvolání veřejné pozornosti k „nabízenému“, takže nařízení omezující reklamu dopadá na „nabídku“, o níž se v reklamě jedná. Výjimky se navíc vztahují i na akce jiných fyzických a právnických osob, s nimiž Praha uzavřela smlouvu, a není vyloučeno, že může jít o podnikatele. Ti pak na své akce jednak získají prostředky z veřejného rozpočtu, ale mají oproti jiným pořadatelům také výhodu propagace v exkluzivním prostoru.

Ministerstvo průmyslu a obchodu své pochybení uznalo a vyzvalo hlavní město Prahu, aby zjednalo nápravu. Ředitelka Magistrátu hl. města Prahy přislíbila vypustit stávající výjimky v právě připravované novele nařízení.

Celá zpráva z šetření zástupce ombudsmanky je zde.