Ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na domov trestní oznámení. Naléhavý tlak na deinstitucionalizaci rezonuje ve společnosti stále více. Je zřejmé, že podpora, kterou stát poskytuje lidem s postižením, a to zejména těm s vyšší potřebou míry podpory, není dostatečná.

Podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (ZDE) by totiž každý člověk s postižením měl mít možnost zvolit si, kde bude bydlet, a v tom místě také čerpat podporu podle své volby. Lidé s postižením by neměli být nuceni přijímat formu a nastavení služeb, které jim nevyhovují. A i proto přijal poradní orgán (ZDE) na svém lednovém zasedání usnesení, ve kterém ombudsmana vyzval, aby věnoval zvýšenou pozornost sledování procesu transformace ústavních služeb ve služby komunitní.

A aby ve své činnosti reflektoval výklad článku 19 Úmluvy z pohledu Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Právě proces deinstitucionalizace a možnosti naplnění nezávislého způsobu života si poradní orgán zvolil jako jednu z priorit, na kterou se letos zaměří. Dále by se chtěl zabývat podporovaným rozhodováním a nastavením posudkového systému.

„Jsem rád, že nás členové poradního orgánu prostřednictvím sdílení osobních zkušeností i odborných poznatků seznamují s důležitými tématy, kterými je potřeba se zabývat. Můžeme pak následně přispívat k tomu, aby tato témata byla prosazována do praxe i legislativních změn,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že mezi hlavní přínosy poradního orgánu patří zejména to, že může ombudsmanovi zprostředkovat autentické zkušenosti týkající se života lidí s postižením, což výrazným způsobem napomáhá k monitorování práv v této oblasti.

V minulém roce poradní orgán například upozornil na nedostatek podpory dětem s kombinovaným postižením ve speciálních školách (ZDE). Poskytl rovněž cenné připomínky k Pokynům k deinstitucionalizaci (ZDE), které loni rozeslal Výbor OSN pro práva lidí s postižením monitorovacím orgánům a požádal o širokou spolupráci. Přímo od poradního orgánu zazněla také připomínka k tomu, že lidé s postižením nejsou dostatečně zapojeni do legislativních procesů.,. Nemají tedy možnost ovlivnit zákony nebo jejich změny, které významným způsobem ovlivňují jejich život. Spolupráce s poradním orgánem probíhá i mimo jednotlivá zasedání a přípravu na ně. Členky a členové poradního orgánu se účastní odborných akcí ombudsmana, sdílí připomínky k novelám zákonů, jsou nápomocní při konzultacích a v neposlední řadě s ombudsmanem spolupracují na osvětových akcích.