Registrace sociálních služeb je garancí toho, že zařízení poskytuje služby klientům prostřednictvím kvalifikovaného personálu a s odpovídajícím zázemím. Provozování podobného zařízení pod hlavičkou Spolku považuje ombudsman za účelové obcházení zákona: „To, co je zákonem o sociálních službách definováno jako domov pro seniory, je dostatečně zřejmé a je to exkluzivní. Není proto možné provozovat stejné činnosti v režimu bez registrace a zastírat je prostou spolkovou činností,“ stojí v sankční zprávě, kterou ombudsman v pondělí 28. června odeslal vládě.

Při návštěvě zařízení v září 2019 zjistili pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a externí expertka z oboru zdravotnictví, že se o seniory stará nekvalifikovaný laický personál. Senioři měli smlouvy s takzvanými asistenty sociální péče. Ti prováděli i úkony, které přísluší pouze zdravotníkům, jako je například podávání léků.

„Chyběla dostatečná dokumentace péče o jednotlivé klienty. Část léků byla volně dostupná ve společné kuchyňce a mohlo dojít k jejich záměně. V zařízení byla i psychofarmaka, která neměl předepsaná žádný klient. Není jisté, komu a kdy byla nebo nebyla podávána,“ přidává další detaily z návštěvy zařízení zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, které veřejný ochránce práv svěřil působnost v oblasti dohledu nad místy, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě.

Většina seniorů v zařízení používala inkontinenční pomůcky – a to včetně těch, kteří by byli samostatně nebo s dopomocí schopní používat toaletu. U některých kabinek toalet nebo sprchových koutů neměli klienti zachované dostatečné soukromí. Při návštěvě byli zaměstnanci Kanceláře svědky převozu nedostatečně zahalených seniorů do koupelen.

Přestože návštěva neodhalila špatné zacházení s klienty a ti byli v zařízení spokojeni, není podle Šimůnkové možné neregistrovaný provoz zařízení tolerovat, protože neposkytuje žádné záruky kvality poskytované péče.

Spolek povinnou registraci i po urgencích po téměř dva roky odmítá s odkazem na sdružovací právo. S tím veřejný ochránce práv nesouhlasí. Spolek založil jeho předseda Ing. Gagik Sangalyan a další dva lidé – žádný z nich přitom nebyl v seniorském věku. Ani rozhodování o možnosti sdružit se spolu s dalšími členy fakticky není v rukou ubytovaných seniorů, protože o jejich přijetí do Spolku rozhoduje předseda.

Na problém neregistrovaných zařízení sociálních služeb upozorňuje ombudsman dlouhodobě. Systematické návštěvy ubytovacích zařízení poskytujících péči bez oprávnění v roce 2014 (ZDE)  odhalily četná pochybení od nevhodného prostředí, nekvalitní péče a nevyhovující stravy po omezování pohybu klientů a jejich finanční závislost na provozovatelích zařízení.

V případě Spolku pro seniory Mír Práče, který odmítá registrovat své zařízení jako sociální pobytovou službu, vyčerpal ombudsman všechny zákonem dané možnosti, jak zařízení přimět k nápravě. Zástupkyně veřejného ochránce práv se proto ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv rozhodla přistoupit k realizaci zákonné sankce a uvědomit veřejnost. Zároveň podá také podnět Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, aby činnosti Spolku prověřil. Poskytování sociální služby bez oprávnění je přestupek. Provozovatelům takových zařízení za něj hrozí pokuta až dva miliony korun.