Spotřebitel se před těmito praktikami nejlépe ochrání tím, že v časové tísni a bez řádné úvahy nic nepodepíše. A to ani tehdy, tvrdí-li mu obchodník, že jeho podpis je nezávazný. V opačném případě se spotřebitel sice stále může bránit, potřebuje k tomu ovšem dostatek informací a znalost vlastních práv. A musí jednat rychle.

V posledních měsících se ochránkyně setkala se dvěma praktikami, které někteří obchodníci na trhu s energiemi používají. Rozhodli jsme se na ně upozornit u příležitosti Světového dne spotřebitelských práv, který byl vyhlášen v roce 1983.

V prvním případě navštíví zprostředkovatel potenciálního zákazníka v jeho domácnosti. Ujistí jej, že nenabízí změnu dodavatele, ale že mu v případě zájmu vypracuje přehled lepších/levnějších dodavatelů energií. Přesvědčí spotřebitele, ať podepíší smlouvu, která danou společnost zavazuje získat prostřednictvím aukce výhodnějšího dodavatele. Současně však dojde k podpisu plné moci, která zprostředkovatele opravňuje ke všem souvisejícím právním úkonům, na jejichž konci je podpis nové a pro spotřebitele nevýhodné smlouvy. Setkáte-li se s takovým jednáním, obraťte se na Českou obchodní inspekci – tohoto postupu totiž využívají „zprostředkovatelské“ společnosti, na jejichž činnost nedohlíží Energetický regulační úřad. 

Druhým případem je postup, kdy zákazník s podpisem nové smlouvy obdrží „jako dárek“ např. sadu žárovek. Ve chvíli, kdy si zákazník uvědomí, že je pro něj nová smlouva nevýhodná a v zákonné lhůtě od smlouvy odstoupí, dodavatel od něj začne vymáhat neadekvátně vysokou cenu za žárovky. V tomto konkrétním případě si dodavatel za celkem 6 LED žárovek účtoval 3630 Kč. Běžná cena tohoto konkrétního typu by přitom byla cca 700 Kč za 6 kusů. V tomto případě by stížnost zákazníka měla směřovat na Energetický regulační úřad.

Jak v podobných případech postupovat:

• nic v časové tísni nepodepisovat;
• vše si pořádně rozmyslet a informace si ověřit;
• nabídky probrat v širším kruhu s rodinou a s přáteli;
• pokud jsem již nějakou smlouvu podepsal, neprodleně zjistit, jaké mám práva, např. vyhledáním pomoci některé ze spotřebitelských poraden či jiné formy právní pomoci.

V případě, že spotřebitel nevyřeší svůj spor s obchodníkem přímo, může se o to pokusit prostřednictvím mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (tzv. ADR). Více informací k ADR naleznete např. zde: https://adr.coi.cz/cs.

Nevyřeší-li spotřebitel svůj spor ani pomocí ADR, je třeba obrátit se na soud. Zmíněné dohledové orgány nemohou zasahovat přímo do sporů mezi soukromými podnikateli a zákazníky; kontrolují pouze to, zda obchodník neporušil své zákonné povinnosti, a pokud ano, udělí mu sankci. Nezabrání však například tomu, že bude obchodník vymáhat na spotřebiteli dlužné částky s poukazem na podepsanou smlouvu.

Ani veřejný ochránce práv nemůže přímo zasáhnout do sporu či prověřit postup soukromého subjektu. Může se zabývat pouze nezákonným či nesprávným postupem úřadů (např. České obchodní inspekce, Energetického regulačního úřadu, Českého telekomunikačního úřadu atd.)

Více informací o možnostech spotřebitelů naleznete například zde.