"Kdokoli, tedy i lidé se zdravotním postižením, lidé staří s horší pohyblivostí, nebo maminky s kočárky, se musí bez problémů dostat dovnitř a pohybovat se v nich. To je podstata staveb občanské vybavenosti, že jsou přístupné všem," upozorňuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček s tím, že tuto podmínku sice už řadu let stanovuje stavební zákon a tzv. bezbariérová vyhláška, přesto se najdou investoři, kteří ji nerespektují. V takovém případě by stavební úřad neměl stavbu zkolaudovat k trvalému užívání, dokud stavebník neprovede potřebné úpravy. Lze se však setkat i s případy, kdy ani stavební úřad k zákonné podmínce nepřihlíží a stavbu zkolauduje.

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček jeden takový aktuálně řeší na základě stížnosti občanského sdružení. Obec z Vysočiny jako investor vybudovala kulturní centrum a nerespektovala požadavky bezbariérovosti. Lidé se zhoršenou pohyblivostí nebo lidé na vozíčku tak mohou objekt určený veřejnosti jen těžko využívat. Stavební úřad přesto stavbu zkolaudoval. Rozhodnutí je pravomocné a uplynuly i zákonné lhůty, kdy bylo možné žádat přezkum a zrušení kolaudačního souhlasu. Zástupce ombudsmanky se proto rozhodl obrátit se na starostu obce a usilovat o dohodu, aby obec provedla nezbytné úpravy. Stačilo by dobudovat bezbariérový vstup a sociální zařízení pro hendikepované osoby.

Z obecného požadavku na bezbariérovost jsou povoleny výjimky, např. pokud jde o památkově chráněný objekt, u něhož nelze z důvodu zachování historické hodnoty stavby provést bezbariérové úpravy apod.