Zákoník práce takový postup skutečně umožňuje. Dostává se tím však do kolize se směrnicí Evropské unie, která požaduje po členských státech přijmout nezbytná opatření zakazující výpověď zaměstnankyním mimo jiné v době těhotenství. Současně se i na zkušební dobu vztahuje antidiskriminační zákon.

Žena u zaměstnavatele v minulosti pracovala na dohodu o pracovní činnosti na pozici „uklízečka“ od září 2014 do srpna 2015. Od září pak vykonávala stejnou práci na hlavní pracovní poměr na dobu určitou a to do konce roku 2017. Pak nastoupila k jinému zaměstnavateli, ale od března 2018 se k tomuto zaměstnavateli vrátila, tentokrát na místo lesní dělnice. V pracovní smlouvě byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců. Stěžovatelka v době nástupu na novou pracovní pozici nebyla těhotná, otěhotněla až v průběhu měsíce března.

Informovala o této skutečnosti zaměstnavatele a požádala o přeřazení na jinou pozici. O dva týdny později jí zaměstnavatel propustil. Žena se domnívala, že byla propuštěna kvůli těhotenství a požádala zaměstnavatele o vyjádření a přehodnocení tohoto kroku, ten ale zrušení pracovního poměru odmítl komentovat. Žena se následně obrátila na ombudsmanku.

Zákoník práce stanovuje explicitní zákaz dát výpověď těhotné zaměstnankyni. V případě pracovního poměru ve zkušební době však zákoník podobný zákaz nezná. 

Směrnice Rady 92/85 uvádí ve svém čl. 10 bodu 1 požadavek na členské státy k přijmutí nezbytných opatření k zákazu výpovědi zaměstnankyním v době těhotenství. Zákoník práce je pak předpisem, který má tuto směrnici aplikovat, což v případě zkušební doby nečiní. Výkladem této směrnice se v roce 2018 zabýval také Soudní dvůr Evropské unie, který uvedl, že „členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo v zásadě zakázáno propouštět dané (těhotné) zaměstnankyně ze zaměstnání.“

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2009 musí být také úkony ve zkušební době poměřovány z hlediska zákazu diskriminace a rovného zacházení.

Uvedený případ poukazuje na dvě skutečnosti. Česká právní úprava nezohledňuje danou směrnici Evropské unie požadující zákaz výpovědi ženám v době těhotenství. Současně daný případ vzbuzuje podezření, že žena byla diskriminována z důvodu svého těhotenství.

Žena se rozhodla bránit u soudu, který snad vnese světlo do obou problémů.