V letošním roce se totiž Finanční správa přiklonila k doslovnému výkladu zákona a daň včetně úroků požaduje i zpětně – tedy od 1. ledna 2014. Podle veřejné ochránkyně práv se může jednat o nedůvodné znevýhodnění určité skupiny vlastníků a o nezamýšlenou mezeru v zákoně. Ochránkyně navrhuje ministru financí několik možností, jak absurdní situaci vyřešit. Reaguje tím na podněty a dotazy občanů.

Že jde o nezamýšlenou mezeru v zákoně, podporuje také fakt, že bývalý ministr financí Andrej Babiš podal návrh na změnu zákona, který rozšiřuje osvobození právě i na byty v rodinných domech. Tato novela by se však netýkala těch, kteří byt získali ještě před její účinností.

Veřejná ochránkyně práv navrhuje tato možná řešení:

• Překlenutí zákonné mezery výkladem: rodinné domy, v nichž se byty nacházejí, jako celky osvobozeny jsou a byty jako jednotky v bytových domech jsou rovněž osvobozeny. Byty v rodinných domech by proto měly být rovněž osvobozeny a zákon takto lze vykládat okamžitě.

• Hromadné prominutí daně ministrem financí z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů.

• Zavést v připravované novele přechodné ustanovení a uplatnit tak osvobození i zpětně (krajní řešení).

Koho se problém týká a jak vznikl:

Problém se dotýká pouze nových bytových jednotek v  rodinných domech. O rodinný dům se jedná v případě, že se zde nachází maximálně tři byty. Od čtyř bytů výš hovoříme o bytovém domě, kde platí osvobození od daně z nabytí nemovitosti bez jakýchkoliv pochybností.

Rozdílné nakládání s bytovými jednotkami zavedl § 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2013, o dani z nabytí nemovitých věcí. Podle Finanční správy se osvobození od daně bytových jednotek v rodinných domech netýká, protože v zákoně nejsou výslovně uvedeny. Finanční správa se přiklonila k doslovnému výkladu zákona a upozorňuje vlastníky těchto bytů na povinnost zaplatit daň včetně úroků. K takovému výkladu zákona se však přiklonila až v letošním roce.

Doslovný výklad zákona však nemusí být rozhodující, protože je třeba zohlednit také účel právní úpravy a okolnosti, které zákonodárce k jejímu přijetí vedly. Z důvodové zprávy k zamýšlené změně vyplývá, že měla osvobození od daně rozšířit (i na nepodnikatelské subjekty). Odchylné vymezení osvobozených staveb oproti dřívějšímu zákonu č. 357/1992 Sb., však způsobuje popsané problémy a zřejmě neúmyslně okruh osvobozených převodů také zužuje. Lze se důvodně domnívat, že bytové jednotky v rodinných domech nejsou zmíněny pouze omylem nebo nedopatřením (tzv. teleologická mezera v právu).

Daň z nabytí nemovitosti činí 4 %. Pokud si někdo v minulosti například koupil bytovou jednotku v rodinném domě v hodnotě 3 000 000 Kč, byla mu zpětně vyměřena daň 120 000 Kč + úroky.