Podle zákona může rozhodnutí o odnětí pozůstalostního důchodu směřovat pouze do budoucna, do doby, za niž ještě důchod nebyl vyplacen. Nárok na důchod a jeho výplatu zaniká od nejbližší budoucí splátky. Rozhodnutí také musí být příjemci důchodu doručeno do vlastních rukou ještě před dnem, k němuž má k odnětí důchodu dojít.

Právě to se však nestalo v případě stěžovatelky z Moravskoslezského kraje. Aniž by jí bylo doručeno rozhodnutí, synův sirotčí důchod i její vdovský náhle přestaly být vypláceny. Domnívala se, že důvodem je synovo ukončení bakalářského studia. Sice na něj navazuje magisterským studiem, ale úřad se domnívá, že studium ukončil a není nezaopatřeným dítětem. Podobnou situaci už totiž stěžovatelka zažila v předchozím roce, když mladší syn odmaturoval a rovněž mu odňali sirotčí důchod, přestože byl přijat na vysokou školu a od září zde pokračoval ve studiu. Tehdy trvalo téměř půl roku, než jim byl zpětně doplacen, a pro rodinu ztráta části příjmu nebyla snadná. Starší syn proto ihned zajistil potvrzení o pokračujícím magisterském studiu a doporučeně ho poslali České správě sociálního zabezpečení. Matka se také rozhodla vyhledat tentokrát rovnou pomoc ombudsmanky. Až v té době jí bylo doručeno rozhodnutí, jímž byly pozůstalostní důchody odňaty ke zpětně stanovenému datu.

Ombudsmanka šetřením zjistila následující pochybení ČSSZ:

- ČSSZ zastavila výplatu a odňala sirotčí a vdovský důchod bez předem vydaného pravomocného rozhodnutí o odnětí důchodů. Toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno až téměř měsíc po dni, od kterého měly být důchody odňaty.

- Rozhodnutí o odnětí důchodů vydala ČSSZ v době, když už 14 dní měla k dispozici potvrzení o navazujícím magisterském studiu. Syn byl tedy stále nezaopatřeným dítětem a jak on, tak matka měli i nadále nárok na sirotčí, resp. vdovský důchod.

Po upozornění ombudsmanky ČSSZ své pochybení napravila a znovu synovi i matce sirotčí a vdovský důchod přiznala (mladší syn studium na vysoké škole ukončil, takže o sirotčí důchod přišel a matčin vdovský důchod je vázaný na studium staršího syna).

„Odnětí vdovského a sirotčího důchodu bylo neoprávněné, protože v době vydání rozhodnutí měl úřad potvrzení o studiu. Navíc bylo rozhodnutí i procesně chybné. Nelze důchod reálně odejmout a teprve řadu dní poté o tom rozhodnout,“ upozorňuje ombudsmanka Anna Šabatová na fakt, že v tomto případě bylo rozhodnutí o odnětí důchodů vydáno až 20 dní poté, co byla zastavena jejich výplata.

V souvislosti s pozůstalostními důchody se na ombudsmanku ročně obrátí kolem 30 lidí. Chyby, jako v tomto případě, nejsou časté, ČSSZ obvykle vydává rozhodnutí před dnem, k němuž má dojít k odnětí důchodu. K chybám ale občas dochází, proto by podle ombudsmanky měla být ČSSZ důsledná a doručovat rozhodnutí o odnětí pozůstalostních důchodů v předstihu, aby s tím příjemci počítali a mohli včas dodat úřadu potvrzení o tom, že jejich nárok na důchod trvá. Je třeba vždy domýšlet důsledky. I když je chyba úřadu napravena a důchody zpětně doplaceny, pro rodiny, kde chybí jeden živitel, je i krátký výpadek předpokládaného příjmu komplikací. V tomto případě byla matka v době, kdy jim sirotčí a vdovský důchod odňali, v evidenci úřadu práce, do zaměstnání měla nastoupit až za 3 měsíce a pobírala necelých 7 000 Kč jako podporu v nezaměstnanosti.

Současně ombudsmanka upozorňuje, že i příjemci pozůstalostních důchodů musí včas plnit svou oznamovací povinnost a předkládat zejména potvrzení o studiu vždy co nejdříve, aby se vyhnuli riziku, že jim bude důchod odejmut.