Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková šetřila postup veřejného opatrovníka (obce) při výkonu opatrovnictví u více než 40 klientů jednoho domova pro osoby se zdravotním postižením. Zjistila, že starosta jako opatrovník svým jménem zmocnil ředitele zařízení k nakládání s veškerým majetkem svých klientů. „Takový postup je zcela nepřípustný. Opatrovníka ustanovuje vždy soud, ten se nemůže svých povinností zřeknout jednostranným jednáním vůči jiné osobě,“ uvedla k případu zástupkyně ombudsmana.  

Občanský zákoník navíc explicitně zakazuje, aby se opatrovníkem člověka stalo zařízení, v němž tento člověk pobývá a které o něj pečuje. To stejné platí v případně zaměstnance takového zařízení. A to kvůli střetu zájmů a riziku finančního zneužití klientů. „Pokud opatrovník zmocnil ředitele k přijímání důchodů klientů a k hospodaření s nimi, obchází tím zákon,“ dodala zástupkyně. Na základě její intervence došlo ke změně. Opatrovník zřídil jednotlivým klientům samostatné účty, do kterých nemají zaměstnanci zařízení přístup.   

Není to první případ nesrovnalostí s hospodařením s majetkem klientů, se kterým se zástupkyně setkala. V jiném zařízení měla například ředitelka dispoziční právo s účtem klienta, v dalším se za peníze klientů bez jejich vědomí nakupoval nábytek, který pak využívali ostatní klienti i zaměstnanci.

 „Ne vždy jsou tato pochybení způsobena špatným úmyslem. V České republice chybí jednotný postup, jak by měla zařízení sociálních služeb při nakládání s majetkem svých klientů postupovat. Praxe je značně roztříštěná a někteří poskytovatelé v tom tápou,“ doplnila zástupkyně ombudsmana.

Zástupkyně se chystá do budoucna věnovat problematice hospodaření klientů v pobytových sociálních službách. Chce vést diskuzi o nastavení optimálního standardu v této oblasti. K tomu osloví zástupce poskytovatelů sociálních služeb, jakož i dotčené rezorty.

Další informace:

• Zástupkyně ombudsmana se problematice výkonu veřejného opatrovnictví věnuje v rámci šetření individuálních podnětů nebo při systematických návštěvách pobytových sociálních služeb. Více informací lze nalézt v individuálních i souhrnných zprávách z těchto návštěv.

• Soud ustanoví opatrovníka zejména člověku omezenému ve svéprávnosti. V poslední době některé soudy jmenují opatrovníka také dalším osobám, které mají obtíže samostatně právně jednat. Jde například o klienty pobytových sociálních služeb, kterým z vlastního jednání nehrozí riziko, nenaplňují tedy kritéria pro omezení svéprávnosti.

• Opatrovníkem se může stát fyzická osoba, tedy rodinný příslušník či jiná blízká osoba. Pokud člověk nemá žádnou blízkou osobu způsobilou k výkonu opatrovnictví, soud jeho opatrovníkem ustanoví obec, ve které bydlí (§ 471 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Opatrovnictví pak vykonává sám starosta (v případě menších obcí), případně jim pověření zaměstnanci obce.

• V minulosti se stávaly opatrovníky také pobytové sociální služby nebo jejich ředitelé, od r. 2014 to zakazuje občanský zákoník (§ 63 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 

• Opatrovník je ustanoven k podpoře člověka při právním jednání, včetně hospodaření s majetkem. K povinnostem opatrovníka viz Opatrovnictví nebo Opatrovnictví  - mýty a fakta

• Oblast opatrovnictví, svéprávnosti a dalších podpůrných opatření dlouhodobě postrádá gestora, dílčí úkoly jsou rozděleny mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.