U hospodářských budov, jako jsou stáje a haly, kde může teplota stoupat velmi vysoko, by měla být zajištěna ventilace a náhradní zdroje energie. V pohotovostním plánu chovatele musí být uvedena doba, po kterou je možné udržet dobré životní podmínky pro zvířata v případě selhání umělého větracího systému. Tato povinnost se týká všech hospodářství, kde větrání závisí na umělém větracím systému. Chovatel v případě výpadku energie v ustájovacích prostorech musí zajistit činnost náhradních energetických zdrojů s odpovídajícím výkonem.

Ve velkochovech prasat i v kravínech je v případě extrémních teplot vhodné zvířata chladit sprchováním. Pastevně chovaná zvířata, u nás především skot a ovce, musí mít na pozemku možnost pobývat ve stínu. Také u nich je nutné zajištění vhodného zdroje napájení. Pro bližší představu zde uvádíme požadavky na množství vody u vybraných hospodářských druhů zvířat: dospělá prasata 25 litrů/den; dospělé ovce 20 litrů/den; dospělý skot 40 litrů/den a dojnice 100-180 litrů/den.

„Chovatelé by měli teplotu průběžně kontrolovat a nespoléhat pouze na automatické řízení odvětrávání v chovatelských zařízeních. Je třeba také sledovat předpovědi počasí a uvědomit si, jaké problémy mohou náhlé změny teploty způsobit. Řada případů úhynu drůbeže v chovných halách v předchozích letech potvrzuje, že připomínání na první pohled možná samozřejmých věcí, není bezdůvodné, uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Na dostatek vody by neměli zapomínat ani osoby cestující se psy, kočkami a jinými zájmovými zvířaty. Zejména při delší cestě by měli dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít. Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií. Naopak polévání zvířete vodou se nedoporučuje. Náhlé zchlazení může být spíše kontraproduktivní. Nikdy by také v horkém počasí chovatelé neměli nechávat zvíře samotné zavřené v autě, teploty můžou za pár minut dosáhnout 50 °C, což může ohrozit zdraví ale dokonce i život zvířete. Pokud přeci jen dojde k přehřátí zvířete, pak je nutné provést první pomoc ochlazováním vlažnou vodou, umístit zvíře do stínu, zajistit dostatečný přísun vody a vyhledat pomoc soukromého veterinárního lékaře.

„Pokud lidé venčí psy, tak nejvhodnější dobou procházky je ráno a večer. V době horka je vždy třeba volit cestu stínem a ne po rozpálených například asfaltových cestách. V případě přehřátí je vhodné chladit tlapky, podat odraženou vodu a umístit psa do stínu,“ uzavřel Semerád.