„Na jeden tisíc vyšetřovaných nehod zemřelo 5,39 osoby. Pravděpodobnost, že dopravní nehoda bude smrtelná, se tak meziročně zvýšila o 11 procent,“ uvádí Roman Budský z Platformy Vize nula. Nejvíce obětí – rovných 300 – bylo z řad cestujících v osobních automobilech (z toho bylo 202 řidičů a 98 spolucestujících). Dále pak zahynulo 113 chodců, 91 jezdců na motocyklech, malých motocyklech a mopedech, 38 cyklistů, 20 osob jedoucích v nákladních automobilech a 3 osoby v autobusech.

Meziročně zaznamenaly statistiky nehod více usmrcených osob jedoucích v osobních automobilech (+42), motocyklistů a osob jedoucích na malých motocyklech (+27), chodců (+12) a osob jedoucích v autobusech (+1). Naopak méně mrtvých bylo z řad osob jedoucích v nákladních vozidlech (-10), cyklistů (-6), traktoristů (-2) a cestujících v tramvajích (-1).

Nejvíce lidí přišlo o život vinou řidičů motorových vozidel – 521, meziročně o 60 více. „Řidiči motorových vozidel s praxí do 5 let zavinili smrt 134 osob, tj. čtvrtiny těch, které zabili motoristé. Je více než aktuální potřeba zásadně změnit přístup k přípravě a provádění závěrečných zkoušek nových šoférů,“ říká Roman Budský. Vinou chodců zemřelo 21 jedinců, meziročně o 8 více. Chyby řidičů nemotorových vozidel stály za úmrtím dalších 19 osob (meziročně o 7 méně). Vinou zvěře a domácích zvířat zahynuli 4 lidé (meziročně o 3 více).

Vybrané střípky ze statistik loňské nehodovosti

• Z celkového počtu 565 mrtvých bylo 420 mužů, 126 žen a 19 dětí ve věku do 14 let. I loni se tak potvrdilo, že ačkoliv se ženy na celkové populaci podílejí zhruba z 51 procent, jejich podíl na celkovém počtu usmrcených při nehodách je zhruba čtvrtinový.
• Více než 28 procent usmrcených automobilistů nebylo připoutáno, v případě jejich spolujezdců to bylo 22 procent.
• Motocyklisté zavinili 57 procent nehod s jejich účastí, u cyklistů to bylo 65 procent
• Významně meziročně narostl počet usmrcených dětí, a to o rovných 10. Zemřelo tak 19 dětí, což bylo nejvíce od roku 2007 (kdy jich přišlo o život 24).
• Seniorů zemřelo celkově 124, tedy o 6 více než v roce 2017. Celkově 40 z mrtvých seniorů byli chodci.
• Drakonický nárůst mrtvých byl u osob ve věku 35-44 let. Těch přišlo o život 103, meziročně o 38 (tj. 58 %) více.
• Z celkově 113 mrtvých chodců bylo 68 mužů, 37 žen a 8 dětí. Každý sedmý chodec zemřel na přechodu vinou řidičů. Za dne zemřelo 55 chodců (meziročně o 7 více). Za tmy dalších 58 (nárůst o 5), z toho 28 mimo obec.
• Při střetech s tramvajemi zemřelo 8 lidí, což je ve srovnání s rokem 2017 o 2 více. Ke všem těmto tragickým událostem došlo v Praze.

Alkohol a drogy

Alkohol byl zjištěn u viníků 4 626 dopravních nehod, což je o 375 případů více než v roce 2017. Samotné drogy asistovaly u 260 nehod (nárůst o 29 případů). V 54 případech byla u viníka nehody zjištěna přítomnost alkoholu a drog současně. V celkovém součtu zahynulo při těchto nehodách 76 osob, meziročně o 24 více. Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno 4,4 procenta z celkového počtu vyšetřovaných nehod. Mezi jednotlivými skupinami účastníků silničního provozu však panují enormní rozdíly. „Zatímco v případě automobilistů to bylo 4,2 procenta, v případě chodců to bylo cca 14 a cyklistů dokonce ohromujících 27 procent. Jasná odpověď na to, zda uvažovat o možnosti povolit cyklistům jízdu s půl promile alkoholu v krvi,“ uvádí Roman Budský.

Na železničních přejezdech bylo meziročně o chlup bezpečněji

Na železničních přejezdech došlo loni, navlas stejně jako v roce 2017, k celkově 171 střetům. Zahynulo při nich 33 osob (pokles o 1) a dalších 78 bylo zraněno (i zde byl zaznamenán pokles, a to o 5 případů). Nejvíce usmrcených bylo ve Středočeském kraji, a to 11 (meziročně o 6 více). Dalších 5 osob přišlo o život v Jihočeském kraji, po 4 v krajích Moravskoslezském a Ústeckém, po 3 mrtvých bylo na Liberecku a Plzeňsku, 2 lidé zemřeli v Jihomoravském kraji a 1 na Zlínsku. „Ze statistik Drážní inspekce vyplývá, že při každém 5. střetu zemřel člověk. Pravděpodobnost usmrcení při kolizi se železničním vozidlem je tak více než 100x vyšší než při dopravní nehodě,“ upozorňuje Roman Budský.

V 8 krajích bylo meziročně mrtvých více

Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 106 obětí. Meziročně došlo k významnému nárůstu o 43 usmrcených. Druhá příčka s 59 oběťmi patří Jihočeskému kraji, v těsném závěsu je kraj Moravskoslezský s 54 mrtvými. Následují kraje Jihomoravský (49 obětí), Plzeňský (44 usmrcených), Ústecký (37 mrtvých) a kraje Olomoucký a Vysočina (shodně po 35 usmrcených). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenaly statistiky v Královéhradeckém kraji, a to 18. Následují kraje Karlovarský a Liberecký (shodně po 21 obětech), na Zlínsku zahynulo 22 osob, v Praze 31 a na Pardubicku 33 lidí.

Nehodovost v ČR a krajích v roce 2018 a její následky (červeně vyznačen meziroční nárůst)

Zdroj: PČR