Návrh na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády, poté bylo vyhotoveno stanovisko předsedy LRV a nyní návrh projednala vláda. Kulturní památky (KP), které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany.

Ministerstvo kultury při výběru kulturních památek navrhovaných k prohlášení za národní kulturní památky vycházelo především z hodnocení celého prohlášeného souboru národních kulturních památek s cílem vytipovat dosud méně, popřípadě vůbec nezastoupené skupiny kulturních památek, které však svým významem do souboru národních kulturních památek bezesporu patří.

Do souboru kulturních památek, které by měly být tímto návrhem nařízení vlády prohlášeny za národní kulturní památky, vybralo Ministerstvo kultury 8 staveb občanské vybavenosti z 1. poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou vynikajícími díly našich předních architektů: 

1. Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi 
2. Městské muzeum (Wenkeův obchodní dům) v Jaroměři 
3. Vodní elektrárna v Poděbradech
4. Městské divadlo v Ústí nad Orlicí
5. Krematorium v Nymburce
6. Sokolovna v Rakovníku
7. Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně
8. Společenský dům (Obchodní a živnostenská komora) v Opavě  

Druhou skupinu tvoří kulturní památky, které mají odpovídající památkovou hodnotu, byly ve většině případů hodnoceny již v předchozích obdobích, ale z různých důvodů nebyly do konečného výběru zařazeny, popřípadě vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době:                     

9. Chebská falc
10. Blatenský vodní kanál
11. Ďáblický hřbitov v Praze s Čestným pohřebištěm popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje
12. Invalidovna v Praze
13. Zámek s parkem v Brandýse nad Labem
14. Palác Lucerna v Praze
15. Klášter v Louce u Znojma

V současné době má ČR přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty. Z celkového počtu  NKP je 45 movitých.

Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Protože NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana a zákon ošetřuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej.

„Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařadit do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho impozantního kulturního dědictví. Doplňováním souboru národních kulturních památek tak získáváme ucelený přehled o významu našeho kulturního dědictví nejen u nás, ale i v evropských souvislostech," upřesnil význam exkluzivní kategorie ministr kultury Daniel Herman. 

Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda.