Důležitým bodem jednání vlády bylo schválení návrhu nového stavebního zákona. Ten má za cíl podpořit a zrychlit výstavbu v České republice. Nově by tak mělo být vedeno pouze jedno stavební řízení, zakončené jedním rozhodnutím. Pomocí zákona se tak mají omezit průtahy. Očekává se zkrácení délky trvání řízení z téměř pěti a půl let na jeden rok. Úprava přinese hned několik změn. Dojde například k vytvoření nové soustavy státní stavební správy. To by mělo přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů a plnou digitalizaci stavebního řízení včetně jednotného zavádění nástrojů e-Governmentu.

Stavební zákon by měl odstranit i tzv. ping-pong, kdy odvolací orgány již nebudou vracet věc zpět k první instanci, ale budou rozhodovat přímo. Pomocí zákona dojde k posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, zruší se dualita územního a stavebního řízení a dojde k reorganizaci dotčených orgánů a jejich integraci do krajských stavebních úřadů. Počítá se i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Se zavedením nového stavebního zákona souvisel i druhý projednávaný bod. Jednalo se o návrh úpravy celkem 58 navazujících zákonů. Bez provedených změn by nebylo možné stavební zákon správně aplikovat. Mění se například zákon o požární ochraně, který člení stavby z hlediska požární bezpečnosti do čtyř kategorií. Změn se dočká i vodní zákon v oblasti integrace vybraných kompetencí orgánů veřejné správy v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství. Dále také horní zákon, lesní zákon, energetický zákon, či zákon o ochraně přírody a krajiny.

Vláda rozhodla o poskytnutí finanční podpory Bělorusku na humanitární a občanské potřeby na roky 2020 a 2021. Česká republika podpoří konkrétní projekty. Jedná se například o zajištění zdravotní pomoci obětem represí, pomoc rodinám obětí, rehabilitační pobyty, poskytnutí ruskojazyčných lékařů nebo pomoc nezávislým médiím a navýšení podpory běloruské menšině v České republice. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí ZDE.

Pomoc Bělorusku poskytne Česká republika rovněž pomocí programu MEDEVAC, a to především na přijetí osob, jejich dopravu, zajištění ubytování v ČR a poskytnutí potřebné zdravotní a rehabilitační péče. O realizaci se postarají resorty vnitra, zdravotnictví, zahraničních věcí a obrany. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra ZDE.

Ministři schválili rovněž návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Díky tomu by se měl usnadnit vstup léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad. Jde například o tzv. orphan drugs, tedy přípravky na léčbu velmi vzácných onemocnění. O vstupu léku do systému bude rozhodovat poradní orgán složený ze zástupců státu, pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. Upravuje se také oblast rozhodování o úhradě zdravotních služeb. Cílem je zajistit rychlé správní řízení s jasnými právy pojištěnců a konstantní rozhodovací praxí pojišťoven. Změna se týká i úhrady některých zdravotních prostředků. Část z nich budou moci předepisovat i zdravotní sestry. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví ZDE.

Až do 31. října se nově prodlužuje doba uznatelnosti výdajů Cílené podpory zaměstnanosti. Prodloužení se týká režimů A a B tzv. Programu Antivirus. Lze jej použít na náhradu nákladů vzniklých po 12. březnu 2020. Celkem se za období září a října očekávají náklady cca 4,25 miliardy korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Kabinet rovněž projednal a odsouhlasil prodloužení platnosti víz zahraničních pracovníků. Cizinci, kteří uzavřou pracovní smlouvu s datem uplynutí doby platnosti mezi 12. březnem a 16. listopadem 2020, mohou na území České republiky dále pracovat až do 16. listopadu 2020. Poté ovšem musí držitelé krátkodobých víz či víz k pobytu nad 90 dní za účelem zaměstnání či sezónním účelem republiku opustit.

Pomoci rozvoji kapitálového trhu má další návrh zákona, který schválila vláda. Význam zákona tkví v zavedení účtu dlouhodobých investic a alternativního účastnického fondu. Účet dlouhodobých investic má sloužit jako alternativa k existujícím produktům spoření na stáří, jako jsou penzijní fondy a životní připojištění. Jedná se o jiný způsob penzijního spoření, který tkví například v investici do cenných papírů nebo dluhopisů. Zároveň se i pro tento způsob umožňuje daňový odečet v maximální výši 2 000 korun měsíčně. Zároveň se očekává, že pomůže k podnícení zájmu investorů o kapitálový trh. Tyto účty jsou široce využívány v rozvinutých trzích a vytvářejí zájem investorů o správu úspor na stáří.

Alternativní účastnický fond pak má být další možnost k již existujícím dynamickým fondům. Díky tomu by společnosti nově mohly investovat například i do aktiv typu private equity fondů. Součástí návrhu je rovněž rozšíření emisních podmínek dluhopisů bez prospektu. Podmínky mají být nově zveřejněny na stránkách osob, které je nabízejí. Cílem je boj proti podvodným dluhopisům. Více naleznete na stránkách Ministerstva financí ZDE.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.