Dostatek elektrické energie pro Českou republiku by měla v budoucnu zajistit nová elektrárna Dukovany II. Investorem její výstavby bude společnost Elektrárna Dukovany II, která je stoprocentní dceřinou společností ČEZ. Zvolit investorský model výstavby nového jaderného zdroje doporučil vládě Stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR. Po rozšíření Dukovan by měla přijít na řadu dostavba Jaderné elektrárny Temelín.

Výběr investorského modelu je důležitým krokem k zahájení výstavby nového jaderného zdroje. Stávající zdroje totiž dožívají. Současné dukovanské bloky by nové měly nahradit během 20 až 30 let. Vláda také jmenovala členy expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, jimiž se stali Ing. Jan Vacík, MBA, Ing. Vojtěch Michalec, Ing. Jaromír Novák, Ing. Vladivoj Řezník a Ing. Jana Siegerová.

Na plnění úkolů Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR uvolní v letech 2019 a 2020 35,7 milionu korun. Vypsání výběrového řízení na zhotovitele výstavby Dukovan II odhaduje vláda nejdříve na konec roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Ministři schválili také návrh novely vodního zákona a dalších tří souvisejících právních předpisů. Změny reagují na problémy s extrémním suchem. Vláda navrhuje mj. definovat pojmy sucha a nedostatku vody, uložit krajům a ministerstvům zemědělství a životního prostředí povinnost zpracovat pro území krajů i celé ČR plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, ustanovit komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody či zavést novou evidenci dohledu nad vodními díly. V novele zákona o vodovodech a kanalizacích chce vláda umožnit provozovatelům vodovodů reagovat na stav nedostatku vody dle vodního zákona. Novela chce také nově ustanovit předpovědní službu pro sucho. Další informace obsahuje v tisková zpráva Ministerstva zemědělství ZDE.

Vláda schválila také dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023. Sleduje tři hlavní cíle – zásadně zlepšit odměňování pedagogů, podpořit zavádění inovovaných Rámcových vzdělávacích programů do škol a zlepšit řízení škol a školských zařízení díky zefektivnění spolupráce centra a krajských úřadů. Učitelé by podle záměrů kabinetu měli mít v roce 2021 platy na úrovni 150 procent jejich výše v roce 2017. Nominální plat pedagogů má dosáhnout minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy ve společnosti. Vláda chce například zlepšit matematickou a finanční gramotnost žáků, posílit metodickou podporu škol a školských zařízení či vytvořit jednotnou informační platformu Ministerstva školství.

Ministři se zabývali také zprávou o hodnocení centrálního nákupu státu a resortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2018. Stát v rámci centrálních nákupů v loňském roce nakoupil celkem za 5,7 miliardy korun a na nákupech ušetřil zhruba 1,7 miliardy. Centrální nákupy státu jsou realizovány buď prostřednictví tzv. rezortního systému nákupů, nebo prostřednictvím Centrálního nákupu státu. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda dnes také schválila Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 až 2022. Cílem plánu na období 2019 až 2022 je odstranění existující administrativní povinnosti či korigování nastaveného systému. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. července 2019 naleznete ZDE.