Až 900 vojáků v činné službě se bude moci zapojit do práce ve zdravotnických zařízeních či v pobytových zařízeních sociálních služeb, pokud se jejich zřizovatelé dostanou do problémů se zajištěním personálu kvůli pandemii nemoci covid-19. Na základě doporučení Ústředního krizového štábu a požadavku Ministerstva zdravotnictví rozhodla vláda Andreje Babiše o změně příslušného nařízení. Dosud platné nařízení uvolňovalo pro civilní potřeby 360 příslušníků Armády ČR, ovšem k 5. listopadu už byla tato kapacita téměř vyčerpána. Situace v personálním zajištění chodu domovů pro seniory, léčeben dlouhodobě nemocných a dalších lůžkových sociálních i zdravotnických zařízeních se přitom v důsledku šíření nemoci covid-19 nelepší. Nasazení vojáci budou využiti na pomocné činnosti, související se zajištěním péče o klienty či pacienty a chodu těchto zařízení.

Vláda schválila také navýšení finančních prostředků, určených na dotační program pro provozovatele zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc. Provozovatelé těchto zařízení mají v důsledku protiepidemických opatření zvýšené náklady na provoz a současně s tím registrují i úbytek příjmů z darů či vyhlášených sbírek. Ministerstvo práce a sociálních věcí už vyplatilo na dotacích pro tato zařízení 17,6 milionu korun z celkové alokace 26 milionů. Vláda proto dnes schválila záměr ministerstva tuto sumu navýšit až na 47 milionů korun, aby bylo na péči o ohrožené děti dostatek finančních prostředků až do konce roku. Zároveň se zvýší i maximální částka vyplácená na jedno plně obsazené lůžko a měsíc po přepočtu ze současných 7 200 korun na 9 200 korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda také vzala na vědomí záměr Ministerstva práce a sociálních věcí dofinancovat činnost krizových telefonních linek, aby bylo možné posílit jejich činnost. Toto posílení je jedním ze sedmi opatření, které schválila Rada vlády pro duševní zdraví 4. listopadu jako soubor kroků, které mají lidem pomoci překlenout současné psychicky náročné období. Posílené krizové linky mají být zaměřeny především na dětskou populaci. V současnosti je v České republice poskytováno 33 sociálních služeb, které mají oprávnění k poskytování telefonické krizové pomoci, z toho 15 krizových linek se zaměřuje na děti a mladé dospělé do 26 let. Jejich provozovatelé teď budou moci požádat MPSV o finanční výpomoc na navýšení rozsahu poskytovaných služeb a s tím související nárůst nákladů. Žádosti mohou podávat do 30. listopadu.

Kabinet rovněž odsouhlasil navýšení krizových rezerv vyšetřovacích (ochranných) rukavic, které má ve skladech Správa státních hmotných rezerv. Dosavadní krizová rezerva činí 45 milionů kusů těchto rukavic, přičemž 16 milionů jich má ve skladech přímo SSHR, zbytek pak ostatní sledované úřady a kraje. Nově má být tato rezerva dvojnásobná, tedy 90 milionů kusů. Ukazuje se totiž, že reálná spotřeba těchto rukavic je i v důsledku masivního testování na covid-19 podstatně vyšší, než se předpokládalo. Zhoršuje se i jejich dostupnost na trhu. Ústřední krizový štáb proto doporučil rezervy pro jistotu zvýšit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také dostane dalších až 7,839 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na dávky nemocenského pojištění. V důsledku pandemie covid-19 totiž ministerstvo registruje zvýšené čerpání těchto dávek, takže k 30. září už bylo vyčerpáno téměř 42,9 miliardy korun ze schválených 50,3 miliardy korun v rozpočtu na letošní rok. Ministerstvo předpokládá, že do konce roku bude na výplatu nemocenského pojištění třeba zhruba 58,139 miliardy korun.

Vláda se zabývala také několika legislativními návrhy. Schválila návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který upravuje způsob úhrady antigenních testů. Tyto testy nařídilo Ministerstvo zdravotnictví preventivně opakovaně provádět u pacientů, klientů a zaměstnanců vybraných zdravotnických a sociálních zařízení. Novela má umožnit zdravotním pojišťován, aby tyto testovací sady mohly přímo uhradit distributorovi, s čímž současná právní norma nepočítá.

Druhý legislativní návrh upravuje znění vysokoškolského zákona, aby bylo možné operativně reagovat na vládou či ministerstvem vyhlášená mimořádná nebo krizová opatření, která se dotýkají výuky na vysokých školách. Vysoké školy by měly mít možnost v těchto případech na základě rozhodnutí ministerstva upravovat způsob výuky, zkoušek či přijímacích řízení podle aktuálních podmínek. Bude možné využívat například distanční formy, posouvat termíny, měnit délku akademického roku či prodlužovat dobu k osvědčení dosaženého vzdělání pro účely přijetí ke studiu.

V rámci běžné, nekoronavirové agendy vláda schválila i návrh novely zákona o elektronických komunikacích, kterou se do české legislativy implementuje nová evropská směrnice, evropský kodex pro elektronické komunikace. Tento kodex v sobě slučuje dosud platné směrnice, které se týkají elektronických komunikací, čímž dochází ke zjednodušení a zpřehlednění evropské legislativy v tomto segmentu a evropské předpisy se také přizpůsobují nové realitě na trhu, kdy poskytování komunikačních služeb již není nutně svázáno se zajišťováním sítě.

Vláda vzala na vědomí také návrh rozpočtu Státního fondu kinematografie na rok 2021 a střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023, který předložil ministr kultury. Rozpočet pro rok 2021 počítá s příjmy bezmála 1,268 miliardy korun a s výdaji ve stejné výši, je tedy sestaven jako vyrovnaný. Návrh bude předložen ke schválení Poslanecké sněmovně.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.