Před sto lety došlo k podepsání tzv. Malé saint-germainské smlouvy, která potvrdila připojení Podkarpatské Rusi k Československu. U příležitosti tohoto stoletého výročí připomíná výstava Národního muzea především společnou cestu dějinami této oblasti a československého státu. Podkarpatská Rus je úzce spjatá také s historií Národního muzea. Před devadesáti lety (10. 9. 1929) došlo za přítomnosti podkarpatského guvernéra ke slavnostnímu předání chrámu sv. Michala obyvatelům Prahy. Ten se po svém přesunu z Velké Loučky u Mukačeva do Kinského zahrady stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea.

Výstava je tvořena panely s průvodními texty, grafy a desítkami zajímavých fotografií. Mimo to je doplněna o unikátní exponáty ze sbírkového fondu Podkarpatské Rusi, který spravuje Oddělení novodobých dějin Národního muzea. Návštěvníci se setkají s různými typy trojrozměrných předmětů, které jsou pro tuto oblast typické a pocházejí především z meziválečného období. Kromě hojně zastoupené keramiky jsou k vidění také dřevěné, skleněné, porcelánové i textilní předměty. Největší část exponátů však tvoří zajímavé papírové dokumenty. Dobové legitimace či listiny zde doplňuje například kronika, herbář, album z prvních tamních lyžařských závodů či deník z vojny.

Podkarpatská Rus je ve výstavě představena v dobových souvislostech. Pozornost je věnována především jejímu začlenění do Československa, vzájemné provázanosti a ovlivňování. Mimo základních politických dějin regionu jsou zde návštěvníci seznámeni i se základním hospodářským a sociálním vývojem v oblasti tj. s rozvojem dopravy či školství. Stranou nezůstává ani sportovní činnost, náboženství a kultura. Návštěvníkům se zároveň naskytne možnost zhlédnout záběry z dokumentu „Píseň o Podkarpatské Rusi“ natočeného režisérem Jiřím Weissem v roce 1937.

Výstava se koná v předsálí Hrobu neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově od 11. září 2019 do 23. února 2020. Veškeré informace o vstupném a otevírací době naleznete na stránkách www.nm.cz.