Zástupci Akademie věd jednali s Národní rozpočtovou radou

30.07.2018 17:00 | Zprávy

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se 20. 7. sešla s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Zástupci Akademie věd jednali s Národní rozpočtovou radou
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Roční rozpočet Akademie věd je zhruba 14 miliard korun, zaměstnává 13 procent všech vědeckých pracovníků v Česku, ale produkuje více než čtvrtinu všech hodnocených výsledků ve vědě a výzkumu. Zhruba třetinu uvedených zdrojů získává tato významná vědecká instituce přímo ze státního rozpočtu, proto byly veřejné peníze jedním z hlavních témat setkání členů Národní rozpočtové rady se zástupci vedení AV ČR.

Jak zabránit odlivu mozků

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v úvodu diskuse upozornila na to, že ačkoli má příští rok její instituce s téměř devíti tisíci zaměstnanci obdržet ze státního rozpočtu poprvé v historii více než šest miliard korun, teprve v uplynulém roce se v tomto ohledu dostala na úroveň krizového roku 2009. A jelikož mezitím v ekonomice rychle rostly mzdy, musí se Akademie věd potýkat s odlivem mozků, o které soupeří nejen na českém, ale i celosvětovém trhu práce. Zažímalová zdůraznila, že úroveň základního institucionálního financování Akademie věd je v porovnání s mezinárodním standardem extrémně nízká (aktuálně 37 procent). Například německá Společnost Maxe Plancka, která se věnuje základnímu výzkumu, získává formou institucionální podpory asi 80 procent svého rozpočtu a Helmholtzovo společenství, které se na aplikovaném výzkumu podílí obdobně jako Akademie věd, získává přímou institucionální podporou zhruba 70 procent svého rozpočtu.

Apel na zvýšení institucionálního příspěvku

Zástupci Akademie věd během diskuze uvedli, že v důsledku extrémně nízké institucionální podpory se musí vědecká pracoviště a výzkumné týmy až příliš spoléhat na granty, jež jsou jednak časově omezené a jednak není jejich přidělení nikdy jisté. Akademická pracoviště proto nemohou vstupovat do dlouhodobých projektů či navazovat trvalejší mezinárodní spolupráce v takové míře, v jaké by mohla a chtěla. Akademie věd by si tudíž přála zvýšit podíl institucionální podpory tak, aby v delším časovém horizontu dosáhla úrovně 70 procent výdajů Akademie věd (a veřejných vysokých škol) na výzkum a vývoj, a to v souladu s Prohlášením o stabilizaci systému VaVaI v ČR z května minulého roku, současně však při zachování stávajícího objemu účelové podpory. „Grantové financování nezpochybňujeme, funguje všude ve světě, ale mělo být jít jen o doplněk k institucionálnímu základu,“ uvedla předsedkyně Akademie věd.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Myslíte, že je Trump ,,Putinův agend"?

Proč jde podle vás na ruku Putinovi, a proč se snaží oslabit Evropu? Vždyť upřímně ona je dost slabá i bez něj - bohužel.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP: ÚOHS zamítl návrh stěžovatele na veřejnou zakázku na dodavatele vlaků a systému pro linky C a D

22:08 DPP: ÚOHS zamítl návrh stěžovatele na veřejnou zakázku na dodavatele vlaků a systému pro linky C a D

Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) prvoinstančně rozhodl o zamítnutí návrhu stěžovatele, společnost…