Jednání se zúčastnilo přes 30 zástupců všech států Úmluvy, a to jak národní kontaktní osoby či zástupci resortů odpovědných za naplňování Úmluvy a jejích protokolů, tak členové jednotlivých pracovních skupin a představitelé organizací podílejících se například na projektové spolupráci. Sekretariát Úmluvy reprezentoval také Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí České republiky a současný ředitel Regionální kanceláře Programu OSN pro životní prostředí pro Evropu.

Hlavní náplní jednání byla příprava návrhů rozhodnutí pro 5. zasedání konference smluvních stran (COP5), které se uskuteční v říjnu 2017 v maďarském Lillafüredu a Česká republika tam oficiálně předá předsednictví Maďarsku.

Návrhy rozhodnutí zahrnují všechny oblasti úmluvy. Zvláštní pozornost Implementační výbor věnoval návrhu Protokolu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova, který by měla přijmout říjnová konference, a také diskusi o další činnosti pracovních skupin.

Pracovní skupina pro ochranu biodiverzity se zaměří především na téma velkých šelem. Vlk, rys a medvěd, jejichž karpatské populace představují jedny z největších v Evropě, neznají státní hranice, a mezinárodní spolupráce na jejich ochraně je tudíž nezbytná. [2] V případě udržitelného hospodaření v lesích se ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí připravuje soupis karpatských pralesů. V otázce cestovního ruchu se plánuje například diskuse o jednotných indikátorech, jejichž prostřednictvím by bylo možné měřit udržitelnost rozvíjejícího se cestovního ruchu v Karpatech (odhadem je ročně navštíví až 45 miliónů nocujících návštěvníků). Za významné téma pro budoucí spolupráci považují smluvní strany také problematiku adaptace na změny klimatu. [3]

Účastníci ocenili organizaci jednání právě v Modré. Nejenže obec spadá do vymezeného území Karpat v ČR, ale díky projektům, které v posledních letech realizovala (např. expozice Živá voda, Archeoskanzen či projekty revitalizace krajiny), ji můžeme dávat za příklad úspěšného zvládnutí a prezentace různých témat Karpatské úmluvy, od ochrany biologické a krajinné rozmanitosti přes environmentální vzdělávání až po zachování kulturního dědictví. [4]

V návaznosti na jednání Implementačního výboru také proběhlo dvoustranné pracovní setkání zástupců odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP s jejich kolegy ze slovenského ministerstva, sekce ochrany přírody, biodiverzity a krajiny. Setkání napomohlo k výměně zkušeností z oblasti ochrany přírody, například přeshraniční spolupráce při ochraně lokalit soustavy Natura 2000 nebo aktuální problematiky invazních nepůvodních druhů.

Poznámky:

[1] Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatskou úmluvu) sjednalo 21. května 2003 v Kyjevě sedm států karpatského regionu – Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina. V platnost vstoupila 4. ledna 2006. Úmluva má rámcový charakter – vytváří platformu pro spolupráci smluvních stran na ochraně a udržitelném rozvoji jedinečného horského regionu Karpat. Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat včetně ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, udržitelného lesního a zemědělského hospodaření, udržitelné dopravy a infrastruktury, cestovního ruchu, zachování kulturního dědictví nebo vzdělávání a zvyšování povědomí veřejnosti. Podrobnější informace o Karpatské úmluvě naleznete zde.

[2] Na významu mezinárodní spolupráce napříč karpatským regionem pro zajištění životaschopných populací velkých šelem v dlouhodobém horizontu se shodli také účastníci konference Large Carnivores‘ Protection in the Carpathians, která se uskutečnila v říjnu 2016 v Rožnově pod Radhoštěm.

[3] Dopady klimatické změny na karpatský horský region a návrhy adaptačních opatření pro nejzranitelnější sektory (například vodní zdroje, zemědělství či lesnictví) shrnuje publikace Future Imperfect – Climate Change and Adaptation in the Carpathians.

[4] Bližší informace o obci Modrá a realizovaných projektech naleznete zde.