V 70 % případů jsme stěžovatelům pomohli formou rady nebo jiné pomoci, aniž by došlo k zahájení šetření. Ve 185 případech jsme zahájili šetření. Z těchto případů jsme v 87 konstatovali pochybení (47 %), většinou ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V drtivé většině případů orgány uznaly svá pochybení, a pokud to bylo ještě možné, chyby napravily. Celkově spolupráci s ČSSZ hodnotíme pozitivně. Musíme také upozornit, že se na nás obrací rostoucí počet lidí, kteří nedosáhnou na starobní důchod.

Ochránkyně se věnuje takřka výhradně těm případům práce ČSSZ, se kterými se na ni obrátí stěžovatelé. Níže uvedené nedostatky a jejich procentuální rozložení je proto možné vztahovat pouze na tyto šetřené případy a to jen v oblasti důchodů. Nelze je zobecňovat na veškerou práci ČSSZ.

Nejčastějším nedostatkem za uplynulé dva roky byla chybná práce s lékařskými posudky a špatné stanovení data vzniku invalidity (28 %). Následuje nesprávně započtené období pojištění (27 %) a chyby ve správním řízení (21 %).

Téměř třetina zjištěných pochybení se týká chybného určení data vzniku invalidity a nedostatečného vypořádání se s lékařskými nálezy. Chybně stanovené datum vzniku invalidity znamená, že žadateli o přiznání invalidního důchodu byl určen vznik invalidity k pozdějšímu datu, než vyplývalo z lékařských zpráv a dalších podkladů.  Protože splnění podmínky potřebné doby pojištění se počítá zpětně v období 10 či 20 let před vznikem invalidity, v těchto případech byli žadatelé o důchod poškozeni – nesprávným stanovením data vzniku invalidity buď získali důchod později, získali jej nižší nebo dokonce nezískali žádný. Pokud jim žádný důchod nebyl přiznán, byli žadatelé často odkázání pouze na pomoc v hmotné nouzi, což je aktuálně 3410 Kč měsíčně na živobytí pro jednu osobu.