V této souvislosti jsme ukončili šetření Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, která odepřela žadateli poskytnout informace. Během šetření se nám podařilo dosáhnout toho, že tento konkrétní žadatel nakonec své informace dostal, nicméně pojišťovna odmítá upravit své vnitřní předpisy tak, aby se z poskytování informací stal standard.

Obrátil se na nás stěžovatel, kterému Revírní bratrská pokladna (RBP) odmítla poskytnout požadované informace. Stěžovatel chtěl vědět, zda konkrétní osoba, která jej fyzicky napadla a způsobila mu zdravotní újmu, pojišťovně uhradila náklady na jeho léčení.

Pojišťovna jeho žádost odmítla. Argumentovala tím, že se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) vztahuje pouze v omezeném rozsahu, tedy jen pokud jde o její rozhodovací činnost (např. ve věcech pojistného). V jiných oblastech se nepovažuje za subjekt povinný k poskytování informací.

Veřejná ochránkyně práv pokládá tento názor za mylný, protože zdravotní pojišťovny jsou veřejnými institucemi a mají tak povinnost poskytovat informace v širším rozsahu, než pouze ve vztahu k jejich rozhodovací činnosti.

V roce 2007 Nejvyšší správní soud potvrdil, že VZP je veřejnou institucí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Postavení ostatních zdravotních pojišťoven se od VZP v tomto ohledu neliší.

Co je „veřejná instituce“ zákon o svobodném přístupu k informacím nedefinuje, ale její znaky vymezil svým nálezem Ústavní soud v roce 2007. Nemusí být splněny všechny zároveň. Pro charakteristiku instituce jako veřejné postačí, pokud jsou převažující. Jsou jimi:

• veřejný účel;
• státní dohled nad činností instituce;
• vytváření jednotlivých orgánů instituce státem;
• zřizovatelská pozice státu vůči dané instituce;
• vznik instituce na základě veřejnoprávního úkonu (právního předpisu, rozhodnutí atd.).

Zdravotní pojišťovny podle ochránkyně tyto znaky z větší části splňují. O Revírní bratrské pokladně platí, že byla zřízena rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí; třetinu členů její správní i dozorčí rady jmenuje vláda; podléhá kontrole ze strany Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví; provádí veřejné zdravotní pojištění, tj. hospodaří s veřejnými prostředky za účelem uspokojení veřejné potřeby − zajištění péče o zdraví obyvatelstva.

Revírní bratrská pokladna proto je veřejnou institucí a jako taková patří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. mezi povinné subjekty s plnou informační povinností.

Veřejná ochránkyně práv proto Revírní bratrské podkladně, zdravotní pojišťovně, navrhla, aby:

1. akceptovala, že je povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a
2. v tomto směru upravila své vnitřní předpisy a informace o sobě jako povinném subjektu zveřejněné na jejích webových stránkách.

Revírní bratrská pokladna odmítla tyto návrhy akceptovat. Proto ochránkyně o výsledcích šetření informuje veřejnost.