Po jednom zlatu pro ČR získali v obřím slalomu Tereza Kmochová a Tomáš Pazdera ve snowboardcrossu. Kmochová byla navíc hned čtyřikrát druhá. A kolekci sedmi pódiových umístění pro český tým zkompletoval bronzem z obřího slalomu Jiří Hartig.

Potřetí za sebou získala Tereza Kmochová na zimní deaflympiádě maximální možný počet pěti medailí. V závodech alpského lyžování žen však našla těžkou soupeřku v o dva roky mladší Rusce Jeleně Jakovišinové, a místo pěti zlatých z předchozích her v Chanty-Mansijsku a Magnitogorsku, tentokrát si dojela pro čtyři stříbra ze sjezdu, kombinace, Super G a slalomu. A jako v letech 2007 a 2015, při předchozích deaflympijských vystoupeních, zvítězila ve své nejoblíbenější disciplíně, obřím slalomu. Z patnácti závodů na deaflympiádě se tak Kmochová může pochlubit famózní sbírkou patnácti medailí – osmi zlatých, šesti stříbrných a jedné bronzové, což ji řadí mezi nejúspěšnější neslyšící sportovce všech dob.

Vůbec poprvé v sedmdesátileté historii zimních deaflympiád a lyžování jsme se dočkali české medailové radosti i v kategorii mužů. Jan Hartig postupně obsadil páté místo ve sjezdu, dvakrát byl čtvrtý v kombinaci a Super G, a na čtvrtý pokus se dočkal zasloužené medaile. V obřím slalomu skončil třetí. Ve slalomu, jeho hlavní disciplíně, mu v cíli prvního kola naměřili třetí nejrychlejší čas. Poslední branku ale neprojel v souladu s pravidly oběma lyžemi (tzv. špicar), a byl diskvalifikován. Jeho výkony jsou ale příslibem i pro další deaflympiádu.

Kromě Kmochové a Hartiga se na sjezdovce v Santa Caterině di Valfurva, pojmenované po legendární italské olympijské šampionce a rodačce z nedalekého Bormia, Deborah Compagnoniové, objevili ještě další tři Češi. Jan Panský obsadil ve sjezdu 15., v kombinaci 14., v Super G rovněž 14., v obřím slalomu 12. a ve slalomu 19. místo. Sedmnáctiletý debutant Matěj Ponocný nestartoval v rychlostních závodech (sjezd a kombinace), v Super G byl klasifikován 24., v obřím slalomu 22., a ve slalomu nedokončil druhé kolo.

Smolařkou letošní deaflympiády byla Veronika Grygarová, která před čtyřmi roky v Rusku dosáhla životního výsledku a dojela si pro stříbro ve sjezdu. V něm byla pódiovému umístění hodně blízko i tentokrát, od bronzu jí dělily pouhé tři setiny sekundy. O den později, ve sjezdu pro kombinaci, měla na umrzlém svahu ošklivý pád ve vysoké rychlosti. A s poraněnými vazy na obou dolních končetinách už do dalších závodů nezasáhla.

O druhé zlato pro českou výpravu se postaral Tomáš Pazdera. Stejně jako v Rusku i v Itálii, a dokonce ještě suverénnějším způsobem, ovládl závod snowboardcrossu. Svěřenec trenéra Marka Jelínka, který má na starosti i olympijskou šampiónku Evu Samkovou, zůstává neporaženým králem této disciplíny mezi neslyšícími, když kromě dvou deaflympiád ovládl i MS. A obhajoba prvního místa byla pro Pazderu, očekávajícího právě v těchto dnech narození prvního potomka, o to sladší, s ohledem na skutečnost, jakými zdravotními problémy si prošel během posledních měsíců, které mu narušily plánovanou přípravu.

Stejně jako před čtyřmi lety v Rusku nás v závodech klasického lyžování zastoupil František Kocourek, který medaili z deaflympiády, ovšem letní, a ještě jako cyklista, získal už v roce 2005 v Melbourne. V Santa Caterině se musel vyrovnat s proměnlivým počasím, přinášejícím velké nároky na mazání lyží, a stále širší konkurencí. Silná kvarteta běžců z Ruska a Ukrajiny totiž letos doplnili Číňané, těžící ze spolupráce s běžkařskou velmocí, Norskem. Kocourek dvakrát obsadil 12. místo (ve stíhacím závodě a v běhu na 10 kilometrů), na 5 km klasicky byl klasifikován třináctý a ve sprintu patnáctý.

Novinkou na zimní deaflympiádě byla soutěž v bleskovém šachu. Českou republiku v ní reprezentoval Milan Orság. S vkladem výtečných umístění z mezinárodních turnajů bojoval až do předposledního kola o medaili, nakonec při deaflympijském debutu skončil na sedmé pozici.

Česká republika tak den před oficiálním koncem her figuruje v hodnocení národů na čtvrtém místě za Ruskem, Itálií a Ukrajinou. Stejně jako o čtyři roky dříve získala na deaflympiádě sedm medailí a zlato jsme opět vybojovali ve dvou různých odvětvích (v alpském lyžování a snowboardu).

„Deaflympiáda ukázala, že naši neslyšící sportovci dokážou konkurovat světové špičce. Jejich výkonnost je na mezinárodní úrovni, přesto je pořád co zlepšovat. Vždyť jsou to pracující nebo studenti, kteří i tak zvládli přípravu a reprezentaci ČR ve svém volném čase výtečně. Abychom ale i v budoucnu mohli vozit medaile, musíme najít nové talenty, a to je možné pouze v případě, kdy stát podpoří nejen naše mládežnické aktivity,“ zhodnotil vystoupení na deaflympiádě v Itálii vedoucí výpravy, Jan Žídek.